dnes je 29.4.2024

Input:

č. 3226/2015 Sb. NSS; Kompetenční spory: rozhodnutí o žádosti týkající se zaplacení soudního poplatku

č. 3226/2015 Sb. NSS
Kompetenční spory: rozhodnutí o žádosti týkající se zaplacení soudního poplatku
k § 9 odst. 4 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 255/2000 Sb.
Podá-li účastník řízení před soudem žádost o „posečkání“ s placením soudního poplatku nebo žádost o „rozložení úhrady soudního poplatku na splátky“, je k vydání rozhodnutí o takové žádosti příslušný soud, nikoli správa soudu (předseda soudu). Soud tuto žádost posoudí podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a příslušných procesních řádů jako žádost o osvobození od soudního poplatku, žádost podle § 9 odst. 4 písm. c) citovaného zákona, nebo jako žádost o prodloužení soudcovské lhůty k zaplacení soudního poplatku.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 12. 3. 2015, čj. Konf 2/2014-17)
Prejudikatura: č. 485/2005 Sb. NSS.
Věc: Spor o pravomoc mezi předsedou Krajského soudu v Plzni a Vrchním soudem v Praze, za účasti žalobkyně akciové společnosti Československá obchodní banka a žalovaných 1) společnosti s ručením omezeným AUTOKOREKT Plzeň, 2) Martina N. a 3) Tomáše K., ve věci povolení splátek soudního poplatku.

Návrhem doručeným zvláštnímu senátu dne 22. 1. 2014 se předseda Krajského soudu v Plzni jako orgán státní správy soudu domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona rozhodování některých kompetenčních sporů, který vznikl mezi ním a Vrchním soudem v Praze, ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 46 Cm 104/2011.
Krajský soud v Plzni vydal dne 7. 1. 2013 rozsudek čj. 46 Cm 104/2011-147, kterým ponechal v platnosti dříve vydaný směnečný platební rozkaz, na jehož základě měli žalovaní společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 1 616 469,69 Kč s příslušenstvím.
Žalovaný 3) se proti tomuto rozsudku odvolal. Krajský soud mu vyměřil soudní poplatek ve výši 81 090 Kč a usnesením ze dne 5. 4. 2013 jej od placení tohoto poplatku osvobodil z 90 %. Žalovaný 3) tedy měl zaplatit za podané odvolání soudní poplatek ve výši 8 109 Kč. Žádostí ze dne 13. 5. 2013 požádal o povolení splátek soudního poplatku tak, že by zaplatil soudní poplatek v devíti splátkách po 811 Kč a jedné splátce po 810 Kč.
Krajský soud usnesením ze dne 14. 5. 2013 návrh o povolení splátek soudního poplatku za odvolání zamítl. Uvedl, že zákon č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, „tuto možnost neumožňuje, a je to také v souladu s judikáty Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu“.
Žalovaný 3) se proti tomuto usnesení odvolal. Vrchní soud v Praze rozhodnutím ze dne 17.7.2013 usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zdůvodnil, že zákon o soudních poplatcích sice povolení postupného splácení soudního poplatku nezná, ale že zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád (dále jen „daňový řád z roku 2009“), umožňuje v § 156, aby poplatník daně nebo poplatku požádal o rozložení úhrady na splátky. Rozhodnout o takovém návrhu má správce příslušného poplatku, kterým je v tomto případě soud I. stupně. Rozhodnutí se vydává v řízení podle daňového řádu z roku 2009, nikoliv dle
Nahrávám...
Nahrávám...