6.2
Účetnictví z hlediska předpisů a potřeb praxe
Ing. Marta Neplechová, CSc.
V těchto dnech zpracovatelé účetnictví dokončují závěrečné práce před uzavřením účetních knih a sestavením účetních závěrek. Schvalování účetních závěrek bude následně předmětem jednání shromáždění vlastníků a výročních členských schůzí bytových družstev (resp. valných hromad společností s ručením omezeným).
Informovat členy či společníky o činnosti a finanční situaci účetní jednotky je jednou ze základních povinnosti statutárních orgánů. Předpokládá se tudíž, že účetnictví účetní jednotky bude respektovat příslušné právní předpisy (více viz článek Stanovení poměru a rozhodování o výši příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku ).
Na základě dosavadních zkušeností se vracím k zákonu o účetnictví a dovolím si upozornit na jedno ze základních ustanovení zákona o účetnictví (zákon č. 591/1991 Sb., ve znění pozdějších úprav):
"Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen "uživatel") činit ekonomická rozhodnutí."
Pro prakticky uvažujícího vlastníka jednotky, člena bytového družstva nebo společníka společnosti s ručením omezeným může toto ustanovení představovat pouhou frázi doplňující obsah zákona a nevzbuzuje námět k hlubšímu zamyšlení, zejména pokud je vedení účetnictví svěřeno externímu zpracovateli, na jehož odborné zpracování účetnictví je třeba se spolehnout. Na tomto místě však musím konstatovat, že toto ustanovení zákona vedle povinnosti účetní jednotky vést účetnictví vyjadřuje rovněž účel, tedy smysl vedení účetnictví každé účetní jednotky, i těch, které představují "organizace bytové", v našem případě společenství vlastníků a bytová družstva, popř. společnosti s ručením omezeným..
Zákon o účetnictví umožňuje mikro účetním jednotkám a malým účetním jednotkám (převážná většina společenství vlastníků a bytových družstev) vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a sestavit účetní jednotku ve zkráceném rozsahu.
Uvážíme-li praktické potřeby těchto účetních jednotek (dovolím si konstatovat, že svým charakterem poněkud zvláštních účetních jednotek), možnosti dané zákonem o účetnictví, představující určité zjednodušení, tyto účetní jednotky téměř nevyužijí. Stejně tak možnost sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu mikro účetními jednotkami a malými účetními jednotkami, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, představuje zjednodušení z hlediska zveřejnění účetní závěrky ve veřejném rejstříku či jako přílohu daňového přiznání.
Vyvstává zde otázka, jakou vypovídací hodnotu má toto možné zjednodušení pro samotného uživatele, tj. účetní jednotku. Především výstup z účetnictví pouze ve formě zkrácené účetní závěrky uživateli nestačí. Pokud potřebujeme mít pro další práci pro následující účetní období (sestavení rozpočtu a na jeho základě zabezpečení financování správy domu a plnění spojených s užívání bytů a nebytových prostorů) odpovídající údaje, aby bylo možné…
