dnes je 19.5.2024

Input:

Vyúčtování služeb - aktuální dotazy z praxe

12.10.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.6.21
Vyúčtování služeb – aktuální dotazy z praxe

Mgr. Adriana Kvítková

Rádi bychom Vám zprostředkovali zajímavé dotazy z každodenní praxe SVJ při vyúčtování plnění spojených s užíváním bytů, tj. vyúčtováním služeb.

Jelikož ne vždy je vyúčtování záloh za služby zpracováno včas, otázka zní:

Co s sebou přináší pozdní vyúčtování?

Zákon o službách (zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZOS) je v tomto ohledu podle mne poměrně jasný. Podle ust. § 7 odst. 1 ZOS platí, že poskytovatel služeb doručí vyúčtování příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle ust. § 7 odst. 3 ZOS platí, že finanční vyrovnání (platbu přeplatku/vrácení nedoplatku) provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Zde je tedy zákon dostatečně obecný i v případě pozdějšího doručení vyúčtování.

Pokud bylo vyúčtování zpracováno a příjemci služeb doručeno například až následující rok v srpnu, čtyřměsíční splatnost přeplatku/vrácení nedoplatku počíná běžet skutečným doručením vyúčtování, tedy skončí až v prosinci následujícího roku (míněno po řádném termínu vyúčtování). Konec lhůty určené v měsících přitom podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen NOZ) připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce (ust. § 605 odst. 2 NOZ).

Sankce za pozdní doručení vyúčtování je přitom ze zákona o službách též zřejmá, vyplývá z ust. § 13 odst. 1 ZOS – pokud poskytovatel služeb nedoručí včas příjemci služeb vyúčtování, je povinen zaplatit druhé straně pokutu (ledaže by splnění povinnosti ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany).

Podle ust. § 13 odst. 2 ZOS pak platí, že o výši pokuty rozhoduje shromáždění, přičemž ujednaná výše nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Pokud není výše stanovena, činí výše pokuty 50 Kč za každý den prodlení. Jinými slovy rozhodnutím shromáždění (či stanovami) lze pokutu pouze snížit, nikoli zvýšit.

Příjemce služeb tak má vůči poskytovateli služeb nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 Kč za každý den prodlení s doručením vyúčtování. Pokud mělo být vyúčtování doručeno do konce dubna a bylo doručeno až koncem srpna následujícího roku, jedná se o dobu od 1. 5. do 31. 8. následujícího roku, což je 365 + 123 dnů, tedy pokuta činí 24 400 Kč.

Další dotaz se týkal přeplatku z vyúčtování a jeho vyplacení v případě, že příjemce služeb (a plátce záloh) zemřel.

Komu má být přeplatek z vyúčtování v případě úmrtí vyplacen?

V případě, že příjemce služeb zemřel, doporučuji, aby výbor (předseda) SVJ sám kontaktoval notáře, který jako soudní komisař dědické řízení po zemřelém vlastníkovi jednotky projednává, jelikož přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2022 nejspíše spadá do pozůstalosti.

Pokud SVJ není známa osoba notáře, který byl soudem pověřen k projednání řízení o pozůstalosti zemřelého vlastníka jednotky, lze se jednoduše dotázat u místně příslušného okresního soudu (v Praze jím bude příslušný obvodní soud, v Brně pak městský soud) podle posledního trvalého bydliště vlastníka bytu. Například v případě bydliště v Praze 1 je nutno kontaktovat Obvodní soud pro Prahu 1. Na požádání by pak soud měl sdělit po uvedení celého jména a příjmení a data narození či rodného čísla zemřelého (případně i data úmrtí), který notář toto dědictví projednává.

Následně je možné kontaktovat notáře a sdělit mu, že SVJ eviduje přeplatek za zemřelým, a dotázat se, jak s ním má naložit – zda byla

Nahrávám...
Nahrávám...