č. 1080/2007 Sb. NSS; Daňové řízení: poučovací povinnost správce daně; nahlížení do spisu
č. 1080/2007 Sb. NSS
Daňové řízení: poučovací povinnost správce daně; nahlížení do spisu
k § 8 odst. 4, § 23, § 32 odst. 1, 2 a 4 a § 37 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 323/1993 Sb. a č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
k § 21 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb.
k § 174 trestního zákona
I. Povinností správce daně je poučit svědky o všech následcích neúplné či nepravdivé výpovědi. Tyto následky jsou uvedeny v § 21 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, dle kterého se přestupku dopustí ten, kdo úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu. Následkem neúplné či nesprávné výpovědi však nemůže být uložení pokuty podle § 37 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
II. Povinností správce daně není poučovat svědky o tom, že se mohou dopustit trestného činu křivého obvinění podle § 174 trestního zákona, neboť poučení o následcích nepravdivé či neúplné výpovědi podle § 8 odst. 4 zákona. ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se má týkat typických a běžných právních následků nepravdivé výpovědi v daňovém řízení před správci daně.
III. V daňovém řízení lze ukládat povinnosti nebo přiznávat práva pouze rozhodnutím. Úkon, kterým správce daně neumožní nahlížení do spisu, je proto rozhodnutím ve smyslu § 32 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a jako takový musí obsahovat tzv. základní náležitosti stanovené v odst. 2 cit. ustanovení. Neobsahuje-li takové rozhodnutí poučení o opravných prostředcích, lze odvolání proti rozhodnutí o nepovolení nahlížení do spisu podat podle § 32 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, do šesti měsíců ode dne, kdy daňovému subjektu nebylo do spisu umožněno nahlížet.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2005, čj. 7 Afs 9/2003-94)
Věc: Společnost s ručením omezeným D. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobce.
Finanční úřad pro Prahu 4 vydal dne 16. 11. 2000 platební výměr na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 1999.
Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu zamítlo odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 21. 12.2001.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 3. 2003 zamítl žalobu podanou proti rozhodnutí žalovaného. Soud mj. nepokládal za vadu řízení, jež mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí, pokud svědci nebyli poučeni, že se nepravdivou či neúplnou výpovědí mohou dopustit též přestupku proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích. Soud dále neshledal důvodnou námitku žalobce, že byla porušena jeho práva při nahlédnutí do spisů, když uzavřel, že žalobce požadoval nahlédnutí do té části spisů, která je podle § 23 odst. 2 daňového řádu vyloučena z nahlížení, a v jiném rozsahu nahlédnutí nepožadoval.
Ve včas podané kasační stížnosti namítal žalobce (stěžovatel) krom jiného, že svědecké výpovědi opatřené správcem daně jsou…
