dnes je 9.12.2022

Input:

č. 214/2004 Sb. NSS; Správní trestání: zákon o pozemních komunikacích

č. 214/2004 Sb. NSS
Správní trestání: zákon o pozemních komunikacích
k § 42 odst. 3 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
Pro účely řízení o uložení sankce za užití silnice zvláštním způsobem podle § 42 odst. 3 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, postačí, že silnice byla užita zvláštním způsobem bez požadovaného povolení silničního správního úřadu. Pro vyvození odpovědnosti není rozhodující, zda bylo o vydání povolení žádáno a zda tato žádost měla nebo neměla potřebné náležitosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2003, čj. 5 A 142/2001-35)
Věc: Akciová společnost V. v O. proti Ministerstvu dopravy o pokutu.

Magistrát města Ostravy rozhodnutím ze dne 6. 9. 2001 uložil žalobkyni pokutu 50 000 Kč za užití silnice č. 1/59 zvláštním způsobem bez povolení. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 9. 2001 a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
Žalobkyně se domáhala žalobou, podanou u Vrchního soudu v Praze, zrušení posléze uvedeného rozhodnutí. Protože věc nebyla u tohoto soudu skončena do konce roku 2002, převzal ji k dalšímu řízení Nejvyšší správní soud.
Nejvyšší správní soud žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Žalobní body uvedené žalobkyní lze shrnout takto:
a) z rozhodnutí žalovaného ministerstva není zřejmé, jaké důkazy byly ve správním řízení provedeny, jak byly hodnoceny a z jakých skutečností správní orgán usuzoval na to, že se žalobkyně správního deliktu dopustila,
b) odůvodnění napadeného rozhodnutí postrádá náležitosti uvedené v § 47 odst. 3 spr. ř.,
c) argumenty žalobkyní vznesené byly posouzeny v jiném odvolacím řízení, než posouzeny být měly, což je porušením § 32 odst. 1, § 33 a § 34 spr. ř.,
d) výše uložené pokuty (50 000 Kč) a úvahy, které správní orgán vedly k uložení pokuty právě v této výši, jsou nepřezkoumatelné,
e) správní řízení trpělo vadami spočívajícími v tom, že nedošlo k zahájení správního řízení, neboť žalobkyni nebylo doručeno žádné oznámení o této skutečnosti mající náležitosti § 18 spr. ř., čímž došlo k jeho porušení,
f) napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť rozhodnutí o uložení sankce bylo vydáno dříve, než rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení zvláštního užívání komunikace nabylo právní moci.
Nejvyšší správní soud se námitkami žalobkyně zabýval pouze do té míry, ve které byly relevantní pro toto řízení, tzn. z hlediska přezkumu zákonnosti napadeného správního rozhodnutí, a dospěl k názoru, že žaloba není důvodná.
Pokud jde o námitku uvedenou pod bodem a) ve spojení s námitkou uvedenou pod bodem b), je třeba je vzhledem k jejich úzké souvislosti posoudit společně. Žalobní námitky nejsou důvodné, neboť pro náležité odůvodnění rozhodnutí o odvolání ve správním řízení je třeba, aby odůvodnění pokrývalo přezkumnou povinnost uloženou odvolacímu orgánu zákonem. Podle § 59 odst. 1 spr. ř. přezkoumá odvolací orgán napadené rozhodnutí v celém rozsahu. Podle § 47 odst. 3 spr. ř. správní orgán v odůvodnění rozhodnutí uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě
Nahrávám...
Nahrávám...