dnes je 2.7.2022

Input:

č. 271/2004 Sb. NSS; Živnostenské podnikání: k pojmu bezúhonnosti

č. 271/2004 Sb. NSS
Živnostenské podnikání: k pojmu bezúhonnosti
k § 6 odst. 1 písm. c) a § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 359/1999 Sb.
Pro účely posuzování bezúhonnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) a § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, je bez právního významu, jestliže ustanovení trestního zákona, podle něhož byl žadatel o udělení koncese odsouzen, bylo dotčeno novelizací, pokud se v důsledku takové novelizace na pachatele podle trestněprávních předpisů nehledí, jako by odsouzen nebyl.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2003, čj. 6 A 128/2002-52)
Prejudikatura: Soudní judikatura ve věcech správních č. 333/1998.
Věc: Ing. Miloš K. v N. proti Ministerstvu průmyslu a obchodu o koncesi k provádění veřejných dražeb.

Okresní živnostenský úřad ve Žďáru nad Sázavou dne 24. 8. 2001 zamítl žádost žalobce o udělení koncese k provozování veřejných dražeb, neboť žalobce nesplňoval všeobecnou podmínku provozování živnosti spočívající v bezúhonnosti.
Ministerstvo průmyslu a obchodu dne 6. 12. 2001 žalobou napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítlo a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdilo.
V žalobních námitkách žalobce brojil proti tomu, že žalovaný nevzal při posuzování podmínky bezúhonnosti žadatele o udělení koncese v úvahu, že skutková podstata trestného činu podle § 156 odst. 1 trestního zákona, za který byl žalobce mj. shledán vinným a odsouzen, byla v roce 1996 zrušena a soud měl podle změny trestního zákona snížit trest i u vykonaných trestů. K této skutečnosti měl žalovaný přihlédnout a požadovanou koncesi udělit.
Ze spisů vyplynulo, že žalobce byl odsouzen dne 30. 12. 1998 trestním příkazem pro trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let, a dne 27. 6. 1996 rozsudkem za trestné činy výtržnictví podle § 202 odst. 1 trestního zákona, poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 trestního zákona a útoku na veřejného činitele podle § 156 odst. 1 písm. a), § 156 odst. 3, § 155 odst. 1 písm. a) a § 155 odst. 2 písm. a) trestního zákona k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Nejvyšší správní soud, který věc podle § 132 s. ř. s. převzal k dokončení řízení, žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Pokud jde o námitku žalobce, podle které byl § 156 odst. 1 trestního zákona zrušen, a soud tak měl „podle změny trestního zákona snížit trest i u vykonaných trestů“, přičemž tak neučinil, a nevzal-li ani žalovaný tuto skutečnost v úvahu, byl jeho postup nesprávný, soud vycházel předně z právní úpravy obsažené v živnostenském zákoně a v zákoně č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
Podle živnostenského zákona je správní orgán rozhodující ve věci povinen ve správním řízení zkoumat, zda jsou splněny podmínky provozování živnosti, přičemž nejprve je zapotřebí zkoumat podmínky všeobecné, jak jsou podávány z § 6 odst. 1 písm. a) až d) živnostenského zákona Podle písmene c) tohoto ustanovení je jednou z podmínek provozování živnosti
Nahrávám...
Nahrávám...