dnes je 29.3.2024

Input:

č. 2983/2014 Sb. NSS; Evidence obyvatel: zrušení údaje o místě trvalého pobytu

č. 2983/2014 Sb. NSS
Evidence obyvatel: zrušení údaje o místě trvalého pobytu
k § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
k § 85 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině*)
I. Podá-li rodič, kterému svědčí neodvozené právo užívání k bytu, v souladu s § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, žádost o zrušení údaje o místě trvalého pobytu dítěte (odvozeného uživatele bytu), prokazuje zánik užívacího práva dítěte k bytu předložením odvolání souhlasu s užíváním bytu pro tohoto odvozeného uživatele.
II. Skutečnost, že rodič má vůči dítěti vyživovací povinnost (§ 85 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině) bez dalšího neznamená překážku odvolání souhlasu tohoto rodiče s odvozeným užíváním bytu dítětem.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2013, čj. 9 As 121/2012-47)
Prejudikatura: č. 1259/2007 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 137/1998 Sb. US (sp. zn. I. ÚS 34/98).
Věc: Ing. Nenand P. proti Magistrátu hlavního města Prahy o zrušení údaje o místě trvalého pobytu, o kasační stížnosti žalovaného.

Dne 16. 4. 2009 podal žalobce žádost u Úřadu městské části Praha 11, odbor vnitřních věcí (správní orgán I. stupně), dle § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel, ve které požadoval zrušení údaje o místě trvalého pobytu svého nezletilého syna z adresy bytu, ve kterém žalobce bydlel a byl jeho výlučným nájemcem. Svoji žádost žalobce odůvodnil tím, že jeho syn, který byl po rozvodu manželství svěřen do péče matky, se kterou žil na jiné adrese, o žalobce jako o otce nejevil žádný zájem, pouze jej pomlouval a častoval neuctivými výroky. Žalobce se proto domníval, že místo trvalého pobytu syna by mělo být identické s místem trvalého pobytu jeho matky.
Správní orgán I. stupně dne 18. 9. 2009 dospěl k závěru, že nebyla splněna jedna z podmínek § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel spočívající v tom, že nebyl prokázán zánik práva syna k užívání předmětného bytu. Existenci užívacího práva syna žalobce k předmětnému bytu dovodil správní orgán I. stupně z vyživovací povinnosti rodiče vůči svému dítěti ve smyslu § 85 odst. 1 zákona o rodině, která trvá až do doby, dokud děti nejsou schopny samy se živit. Mezi povinnost rodičů živit své dítě patří i povinnost zajistit mu bydlení, a jelikož bylo prokázáno, že žalobce měl vůči nezletilému synovi vyživovací povinnost, trvalo jeho synovi užívací právo k předmětnému bytu odvozené od této povinnosti rodiče. Skutečnost, zda nezletilý užívací právo k předmětnému bytu využíval, či nikoliv, neměla na existenci tohoto užívacího práva žádný vliv.
Žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 12. 2009 zamítl. Žalovaný se ve svém rozhodnutí ztotožnil s argumenty správního orgánu I. stupně.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u Městského soudu v Praze, který rozhodnutím ze dne 21. 6. 2012, čj. 10 A 3/2010-125, zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud nezpochybnil konstantní výklad soudů k
Nahrávám...
Nahrávám...