dnes je 9.12.2022

Input:

č. 314/2004 Sb. NSS; Cla: postavení ručitele

č. 314/2004 Sb. NSS
Cla: postavení ručitele
k § 2 písm. i), § 238 odst. 3 a § 260 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
Povinnost ručitele hradit dlužné clo nastupuje až poté, co dluh nezaplatil sám dlužník. Musí ale být postaveno najisto, kdo je dlužníkem (§ 238 odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona), a clo musí být řádným způsobem dlužníku vyměřeno. Není-li tedy spolehlivě zjištěno, kdo je osobou povinnou hradit celní dluh, a celní dluh není vyměřen řádným rozhodnutím, nemůže být povinnost jeho úhrady přenesena na ručitele vzdor ustanovení § 260 celního
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2004, čj. 5 A 99/2001-54)
Věc: Akciová společnost F. v P. proti Ministerstvu financí o obnovu řízení.

Celní ředitelství Plzeň dne 14. 1. 2000 nepovolilo obnovu řízení ve věci vyměření celního dluhu ručiteli (žalobci). Žalobce se odvolal, nicméně jeho odvolání žalovaný dne 21. 2. 2001 zamítl.
Žalobce tedy podal u Vrchního soudu v Praze žalobu; v žalobě uvedl, že se jako ručitel záruční listinou zavázal, že společně a nerozdílně s dlužníkem splní zaručenou výši celního dluhu. Žalobce se nepřel o to, že celní dluh jsou povinni dle ustanovení § 57 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, hradit i ručitelé. Namítal však, že tuto povinnost mají až poté, co správce daně k úhradě dluhu vyzve dlužníka, jenž svoji platební povinnost nesplnil. To v tomto případě správní orgány neučinily, neboť povinnost zaplatit dluh předepsaly osobě od dlužníka odlišné. Od tohoto vadného rozhodnutí pak nelze odvíjet povinnost ručitele. Navíc ve vztahu k hlavnímu ručiteli nebylo rozhodnuto v zákonem stanovené lhůtě, a proto je tedy právo vymoci dluh promlčeno i ve vztahu k žalobci coby ručiteli. Skutečnost, že správní orgán dluh vyměřil osobě od dlužníka odlišné, se žalobce dozvěděl až při podání žádosti o obnovu řízení.
Žalovaný ve vyjádření s tvrzeními žalobce nesouhlasil, neboť ke vzniku celního dluhu došlo v souladu s ustanovením § 241 odst. 1 písm. a) celního zákona, tedy nesplněním povinnosti dodat zboží propuštěné do režimu tranzitu celnímu úřadu určení, a celní dluh byl ex officio vyměřen rozhodnutím Celního úřadu Pomezí nad Ohří ze dne 12. 7. 1996. Protože dlužník celní dluh neuhradil, vydal celní úřad dne 21. 10. 1999 rozhodnutí, kterým úhradu uložil žalobci jakožto ručiteli za úhradu dluhu. Tímto rozhodnutím byl celní dluh vyměřen ručiteli, který je solidárním dlužníkem s deklarantem, byl vyměřen existující osobě - žalobci, který je v rozhodnutí uveden, řádně označen, rozhodnutí má všechny náležitosti, bylo řádně doručeno a je způsobilé být exekučním titulem v případě, že dluh nebude dobrovolně splněn.
Ze správního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Dne 312. 1994 žalobce podepsal záruční listinu, kterou jako jediný ručitel poskytl celnímu úřadu odeslání záruku na zajištění celního dluhu a zavázal se, že společně a nerozdílně s dlužníkem splní zaručenou výši celního dluhu, kterou uhradí v částce, již deklarant (dlužník) Č., filiálka D., dluží nebo bude dlužit. Celní úřad Cheb přijal záruční listinu k tranzitnímu prohlášení vyhotovenému dne 3. 12. 1994 tentýž den. Zboží bylo Celním úřadem v Chebu
Nahrávám...
Nahrávám...