dnes je 27.6.2022

Input:

č. 317/2004 Sb. NSS; Azyl: zájmy nezletilého žadatele o azyl

č. 317/2004 Sb. NSS
Azyl: zájmy nezletilého žadatele o azyl
k čl. 3 a čl. 9 Úmluvy o právech dítěte, přijaté dne 20. listopadu 1989 v New Yorku, jejíž český překlad byl vyhlášen sdělením Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb.
Je-li nezletilému žadateli o azyl po podání kasační stížnosti, kterou brojí proti rozsudku krajského soudu, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o neudělení azylu, uděleno vízum za účelem strpění pobytu, v důsledku čehož není nucen vycestovat z území České republiky, na němž se nachází jeho rodič žádající rovněž o udělení azylu, nemůže být důvodná jeho námitka, že byl porušen čl. 3 a čl. 9 Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb., upravující zájmy dítěte a nemožnost jeho oddělení od rodičů proti jeho vůli.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27.5. 2004, čj. 7 Azs 44/2003-63)
Věc: Nezletilý Ivan I. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o kasační stížnosti žalobce.

Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 27. 3. 2003 stěžovateli nebyl udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a současně žalovaný vyslovil, že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování podle ustanovení § 91 zákona o azylu.
Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, kterou Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl. Stěžovatel proti tomuto rozhodnutí podal včas kasační stížnost. Namítl, že krajský soud porušil ustanovení § 42 odst. 2 s. ř. s., neboť doručil napadené rozhodnutí pouze stěžovateli (nezletilci), a nikoliv jeho zákonné zástupkyni. K porušení zákona došlo dle stěžovatele i v případě doručení správního rozhodnutí, neboť i to bylo doručeno přímo jemu. Dále namítl, že jednáním krajského soudu, který zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí o neudělení azylu dříve, než rozhodl o žalobě jeho matky (rovněž žadatelky o udělení azylu), byly porušeny čl. 3, čl. 9 a čl. 10 Úmluvy o právech dítěte a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť soud svým postupem zapříčinil stěžovatelovo nucené oddělení od matky, jediného rodiče nacházejícího se na území České republiky, a dostal se tak do příkrého rozporu se základními zásadami mezinárodních smluv a závazků formulujících práva dítěte a nezletilých žadatelů o udělení azylu. Nerespektoval Úmluvu o právech dítěte a při vydání rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho žaloba, nezohlednil skutečnost, že pokud nebude současně rozhodnuto o žalobě stěžovatelovy matky, bude stěžovatel nucen opustit Českou republiku, čímž dojde k rozdělení rodiny.
Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že v mezidobí rozhodl krajský soud o žalobě stěžovatelovy matky tak, že ji zamítl; námitky proti napadenému rozhodnutí se tak staly bezpředmětnými. Žalovaný rovněž uvedl, že stěžovateli bylo na základě jím podaného návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uděleno vízum za účelem strpění pobytu na území České republiky.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení nejprve ověřil tvrzení správního orgánu o udělení víza stěžovateli za účelem strpění pobytu a zjistil, že toto vízum,

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...