dnes je 4.10.2022

Input:

č. 350/2004 Sb. NSS; Profesní samospráva: pojem „výkon advokacie“

č. 350/2004 Sb. NSS
Profesní samospráva: pojem „výkon advokacie“
k § 1 a § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii
„Výkonem advokacie“ není jen samotné poskytování právních služeb, ale také veškeré úkony, k nimž je advokát povinen v souvislosti s poskytováním právní služby i poté, kdy je zastupování klienta ukončeno. Takové úkony advokát činí nikoliv jako občan, ale jako advokát při výkonu advokacie.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2004, čj. 5 As 34/2003-47)
Věc: JUDr. Vladimír Š. v N. proti České advokátní komoře o kárné opatření, o kasační stížnosti žalobce.

Rozhodnutím ze dne 22. 5. 2001 zamítla žalovaná žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí senátu kárné komise žalované ze dne 8. 9. 2000, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání kárného provinění dle § 32 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a bylo mu uloženo kárné opatření ve formě písemného napomenutí dle § 32 odst. 1 písm. a) citovaného zákona. Žalobce - ač s dostatečným předstihem věděl o vyčerpání zálohy na obhajobu a byl rozhodnut ukončit obhajobu v případě nedoplnění zálohy do 30. 5. 1997 - tento úkon učinil až při hlavním líčení, konaném dne 11. 6. 1997. Svým jednáním tak zmařil hlavní líčení, na které bylo předvoláno větší množství svědků.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 20. 7. 2001 žalobu, kterou Městský soud v Praze dne 25.6. 2003 zamítl.
Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl rozhodnutí Městského soudu v Praze kasační stížností; namítl jeho nezákonnost, kterou viděl v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Podle stěžovatele mají pro posouzení toho, zda se dopustil kárného provinění, rozhodující význam dvě skutečnosti: jednak definice pojmu „výkon advokacie“, jednak to, zda se stěžovatel svým jednáním dopustil porušení povinnosti uložené mu zákonem o advokacii, pravidly profesionální etiky a pravidly soutěže advokátů ČR. Obě tyto skutečnosti soud posoudil nesprávně. Pojmem „výkon advokacie“ ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o advokacii se rozumí pouze poskytování právních služeb advokáty ve vymezeném rozsahu a za úplatu, nikoliv podmínky, za nichž mohou být právní služby poskytovány, což vyplývá vedle citovaného § 1 odst. liz jiných ustanovení zákona o advokacii (např. pozastavení výkonu advokacie).
Stěžovatel také namítl, že při odstoupení od smlouvy o poskytování právních služeb postupoval v souladu s § 20 zákona o advokacii, přičemž tento postup nelze vyloučit s odkazem na ustanovení § 17 tohoto zákona či na usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 31. 10. 1996 (č. 1/1997 Věstníku), kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů ČR.
Žalovaná ve vyjádření k pojmu „výkon advokacie“ uvedla, že stěžovatel vztáhl tuto legislativní zkratku, uvedenou v závorce v § 1 odst. 1 zákona o advokacii, pouze na poskytování právních služeb advokáty. Tento pojem, jak plyne ze stavby věty tvořící obsah odstavce 1, se však vztahuje jak k podmínkám, za nichž mohou být poskytovány právní služby, tak i k vlastnímu poskytování právních služeb advokátem, což plyne i z dalších ustanovení zákona o advokacii. Stěžovatel tedy staví své námitky
Nahrávám...
Nahrávám...