dnes je 7.7.2022

Input:

č. 45/2004 Sb. NSS; Řízení před soudem: jiná vada řízení

č. 45/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: jiná vada řízení
k § 103 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního
Postup soudu, který vyšel při posuzování souběhu průměrného měsíčního výdělku z výdělečné činnosti a částečného invalidního důchodu ze zprávy zaměstnavatele, která se následně ukázala nepravdivou, a v důsledku toho nesprávně posoudil naplnění zákonných podmínek k úpravě částečného invalidního důchodu, je jinou vadou řízení před soudem [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2003, čj. 2 Ads 12/2003-43)
Věc: František U. v T. proti České správě sociálního zabezpečení o úpravu částečného invalidního důchodu, o kasační stížnosti žalované.

Žalovaná rozhodla dne 23. 5. 2002 o úpravě částečného invalidního důchodu žalobce tak, že mu důchod měl být nadále vyplácen ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry. Rozhodnutí žalované, založené na § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., vycházelo z jejího zjištění, že dosažený příjem žalobce v roce 2001 činil 139 581 Kč, a že průměrný měsíční příjem žalobce z výdělečné činnosti v předchozím kalendářním roce byl tedy vyšší než 66 %, ale nepřesahoval 80 % žalobcova srovnatelného vyměřovacího základu.
Žalobce proti tomu opravným prostředkem ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích namítl, že v r. 2001 obdržel mimořádně odměnu k 50 letům věku ve výši cca 10 000 Kč a rovněž odměnu k 30 rokům zaměstnání. Jelikož překročení limitu 66 % v jeho případě činilo 0,9 % (168 Kč), považoval krajský soud za zřejmé, že důvodem pro úpravu částečného invalidního důchodu žalobce bylo nesprávné zahrnutí odměny k dosažení 50 let věku do vyměřovacího základu, neboť při nezahrnutí této částky by k překročení limitu zjevně nedošlo. Krajský soud proto rozhodnutí žalované svým rozsudkem ze dne 7. 11. 2002 zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení; přitom jí uložil vyžádat si v dalším řízení opravený přehled o příjmech za rok 2001 od žalobcova zaměstnavatele a věc znovu posoudit s ohledem na to, že bylo rozhodováno na základě nesprávných skutkových zjištění.
Žalovaná v zákonné lhůtě proti rozsudku krajského soudu podala odvolání. Poté, co bylo řízení o něm ze zákona zastaveno (§ 129 odst. 3 s. ř. s.), podala žalovaná kasační stížnost. V kasační stížnosti žalovaná jako stěžovatelka namítla, že krajský soud vydal zrušující rozsudek pouze na základě žalobcova neověřeného tvrzení, aniž si vyžádal zprávu zaměstnavatele. Stěžovatelka vycházela v rozhodnutí o úpravě částečného invalidního důchodu žalobce z přehledu o příjmech v roce 2001, který byl podán žalobcem a potvrzen zaměstnavatelem. Při výpočtu žalobcova dosaženého příjmu stěžovatelka nepochybila, neboť částka vyplacená jako odměna k dosažení 50 let věku nebyla v podkladech pro výpočet zahrnuta. Krajský soud tak podle názoru stěžovatelky nesprávně posoudil právní otázku při neúplném skutkovém zjištění.
Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu pro jinou vadu řízení před soudem podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Pokud jde o skutková zjištění, je třeba brát v úvahu, že před účinností soudního řádu správního postupoval soud v
Nahrávám...
Nahrávám...