č. 277/2004 Sb. NSS; Kulturní památky: právní význam důvodu prohlášení
č. 277/2004 Sb. NSS
Kulturní památky: právní význam důvodu prohlášení
k § 2 a § 3 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
Námitka spočívající v tom, že důvod podání návrhu na prohlášení domu za kulturní památku (§2 odst. 1 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči) byl ryze účelový, protože tak mělo být zabráněno jeho demolici, není právně významná; brojí totiž proti vnitřním motivům iniciátorů tohoto správního řízení (které není řízením návrhovým). Soudní přezkum se však týká toliko průběhu a výsledku řízení. Navíc není v rozporu s účelem zákona o státní památkové péči, kterým je mj. ochrana kulturních památek, pokud byl návrh na prohlášení domu za kulturní památku podán jako jeden z prostředků k jeho ochraně.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4.2004, čj. 6 A 106/2002-81)
Věc: Akciová společnost F. v P. proti Ministerstvu kultury o prohlášení rodného domu Jaroslava Haška za kulturní památku.
Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým byl dům č. p. 1325 ve Školské ulici v Praze 1 prohlášen za kulturní památku podle ustanovení § 2 zákona o státní památkové péči. Žalobce jako vlastník domu jej koupil v roce 1999. Protože podle zpracovaných studií a posudků technického stavu byla prokázána ekonomická nenávratnost opravy objektu, rozhodl se pro demolici a novostavbu. Dne 27. 9. 2001 požádal odbor výstavby OÚ Městské části Praha 1 o povolení odstranění stavby. V této věci bylo nařízeno místní šetření, kterého se zúčastnil i zástupce Státního ústavu památkové péče v Praze. Státní ústav památkové péče podal dne 7. 11. 2001 návrh na prohlášení domu za kulturní památku. Dne 9. 11. 2001 pak Klub Za starou Prahu podal rovněž návrh na zapsání domu do Státního seznamu nemovitých kulturních památek.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 6. 2002 byl dům prohlášen nemovitou kulturní památkou.
Žalobu proti tomuto rozhodnutí Nejvyšší správní soud (který věc jako neskončenou převzal k datu 1. 1. 2003 od Vrchního soudu v Praze) zamítl.
Z odůvodnění:
Žalobce proti rozhodnutí namítl zejména:
Právní úprava prohlášení věci za kulturní památku je velmi kusá a vylučuje použití správního řádu. Napadené rozhodnutí je prý zmatečné, neboť neobsahuje poučení o opravném prostředku a neuvádí, kdy nabývá právní moci, nýbrž hovoří toliko o nabytí účinnosti, což v případě individuálního správního aktu nemá žádný význam. Žalovaný porušil zásadu objektivní pravdy, jestliže se nevypořádal s otázkou veřejného zájmu prohlášení předmětné nemovitosti za kulturní památku. V odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž pouze konstatoval, které instituce podaly k návrhu svá stanoviska a vyjádření, a neprovedl žádné dokazování, které přenesl na poradní orgán - Vědeckou radu pro státní památkovou péči.
Proti stanovisku Státního ústavu památkové péče namítl, že bylo formulováno bez konkrétní znalosti aktuálního stavu objektu, jelikož prohlídka na místě byla provedena toliko jako návštěva pracovníka žalovaného, a nikoliv jako místní šetření. V domě se sice skutečně narodil Jaroslav Hašek, nicméně zřejmě v jeho části zbořené již v roce 1927,…
