dnes je 28.3.2024

Input:

č. 412/2004 Sb. NSS; Řízení před soudem: k předpokladům odmítnutí podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s.

č. 412/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: k předpokladům odmítnutí podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s.
k § 37 odst. 5 soudního řádu správního
Odmítnout podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s. není možné, pokud výzva k odstranění vad podání nebyla žalobci řádně doručena.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2004, čj. 6 Azs 75/2004-69)
Věc: Zarui I. (Arménská republika) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o kasační stížnosti žalobkyně.

Ministerstvo vnitra žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 1. 2003 neudělilo žalobkyni azyl pro nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a zároveň rozhodlo, že se na ni nevztahuje překážka vycestování podle § 91 zákona o azylu.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 10. 2003 odmítl žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.
V kasační stížnosti uplatnila žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a namítala nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby. Tvrdila, že v žalobě napadla rozhodnutí žalovaného v rozsahu výroku o neudělení azylu podle § 12 a § 14 zákona o azylu a o nevztažení překážky vycestování ve smyslu § 91 téhož zákona a že požadovala jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Kromě toho uvedla žalobní body, z nichž bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, a označila důkazy, které navrhovala provést k prokázání svých tvrzení. Stejně tak navrhla, jak má být ve věci rozhodnuto. Žaloba tedy obsahovala jak obecné náležitosti vyplývající z § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s., tak náležitosti podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Krajský soud v Brně však dospěl k závěru, že žaloba shora uvedené náležitosti nesplňuje, a proto stěžovatelku vyzval k doplnění jejího podání. Usnesení, které výzvu obsahovalo, však stěžovatelce nebylo doručeno, neboť soud jej zaslal na nesprávnou adresu „ulice J. 9, obec J.“, zatímco stěžovatelka se zdržovala na adrese „ulice J. 19, obec J.“. Ze shora uvedeného stěžovatelka dovozovala rozpor mimo jiné i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a navrhla, aby napadené usnesení Krajského soudu v Brně bylo pro nezákonnost zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zejména zjistil, že v podání, jímž se stěžovatelka obrátila na soud a v němž požadovala soudní přezkum rozhodnutí žalovaného, je uvedeno, kdo je podatelem (tj. že je jím stěžovatelka), jaké správní rozhodnutí je napadáno (tj. že jde o rozhodnutí žalovaného), v jakém rozsahu je napadáno (tj. že směřuje do části výroku o neudělení azylu z důvodů podle § 12 a § 14 zákona o azylu a do části výroku o neexistenci překážky vycestování podle § 91 zákona o azylu); stěžovatelka přitom opřela svá tvrzení o nezákonnosti napadeného rozhodnutí žalovaného o námitku porušení § 3 odst. 3 a 4, § 32 odst. 1, § 33 odst. 2, § 46 a § 47 odst. 6 správního řádu a o porušení § 12 zákona o azylu, a to přinejmenším pro nevztažení překážky vycestování podle § 91 zákona o azylu. Ohledně skutkových důvodů
Nahrávám...
Nahrávám...