2.4.7
Chov včel a sousedská práva aneb Včely na hranici pozemku
Mgr. Adriana Kvítková
Nemálo vlastníků nemovitostí se stává sousedem včelaře, což s sebou často nepřináší jen přísun kvalitního medu, ale i sousedské nevraživosti. K tomuto odlehčujícímu úvodnímu tvrzení jsem dospěla jak svou advokátní praxí, tak i díky aktuální statistice Českého svazu včelařů, z. s., který na svých webových stránkách uvádí, že jeho členy je více než 54 tis. našich spoluobčanů, což představuje 98 % všech včelařů v naší republice, kteří chovají celkem 573 676 včelstev (i s oddělky).
I advokát se ve své praxi občas setká s klientem – sousedem včelaře, jemuž se ne vždy může chov včel na sousedním pozemku zamlouvat, zejména pokud jsou úly umístěny v blízkosti hranice pozemku, či dokonce jsou orientovány tak, že včely vylétávají přímo směrem k sousedově pozemku. A pokud je klient na včelí bodnutí alergický, případně má obavy o děti či se chce koupat nerušeně ve svém bazénu, je zde hned sousedský spor, zejména pokud soused včelař neusoudí, že obavy o zdraví jsou oprávněné a nedohodne se se svým sousedem na řešení.
Zalétávání včel vlastníka pozemku na pozemek sousedního vlastníka (nemusejí to být bezprostředně sousedící pozemky) může totiž představovat imise ve smyslu ustanovení § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník").
Podle tohoto ustanovení platí, že "se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod".
Občanský zákoník tak rozlišuje imise přímé a nepřímé. V případě nepřímých imisí, tedy v tomto případě zalétávání včel, však musejí být splněny dvě podmínky, aby se jednalo o zakázané imise, a to:
- zalétávání včel je nepřiměřené místním poměrům,
a zároveň
- podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku dotčeným vlastníkem.
Pokud by se tedy jednalo o nepřímé imise, může se dotčený vlastník obrátit na soud s žalobou, aby se vlastník včel zdržel toho, že tyto zalétávají na pozemek žalobce. Bude však muset prokázat objektivní hledisko (nepřiměřenost zalétávání místním poměrům) i subjektivní hledisko (omezení obvyklého užívání pozemku).
NahoruObjektivní hledisko:
- tedy míra zalétávání včel není přiměřená místním poměrům. To znamená, že se bude posuzovat, kde se pozemky nacházejí a v jaké míře včely zalétávají na cizí pozemky, tedy např. zda se nejedná o zalétávání, které je v dané lokalitě běžné.
NahoruSubjektivní hledisko:
- tedy posouzení toho, do jaké…
