4.6.19
Chystané změny v prováděcích předpisech k zákonu o službách a zákonu o hospodaření energií
Ing. Jiří Skuhra, CSc.
Současná energetická situace se odráží ve snaze změnit některá legislativně platná pravidla, která mají vést k úsporám energií. Ve vztahu k největším nákladům spojeným s užíváním bytu jde o technická a ekonomická pravidla cílená k úsporám tepla při centrálním vytápěním objektů obecně a bytových domů zvlášť.
NahoruVšeobecně
Z fyzikálního hlediska se teplo v bytech nespotřebovává, ale sdílí se z otopných těles a rozvodů do prostředí bytu a dále obvodovou konstrukcí a větráním do venkovního prostředí. Finanční částka, kterou má uživatel konkrétního bytu zaplatit za vytápění, představuje podíl bytu na celkových vytápěcích nákladech domu. Určení vytápěcích nákladů domu je zpravidla jednoduchou záležitostí, vycházející z kalorimetrického měření spotřeby tepla celého domu nebo ceny spotřebovaného paliva, doplněné v obou případech provozními náklady. Názory na spotřebu jednotlivých bytů jsou do současné doby tak rozdílné, že ji bez současného respektování fyzikálního, ekonomického a právního hlediska nelze jednoznačně definovat.
NahoruTechnické pomůcky
Vyhláška č. 237/2014 Sb. k zákonu o hospodaření energií v § 7a uvádí povinnost (v závislosti na technickém provedení vytápěcí soustavy) vybavit "přístroji registrujícími dodávku tepelné energie" jednotlivé byty. Samotný text vyhlášky bohužel nevyjadřuje technickou ani právní podstatu dodávky tepla do jednotlivých bytů a vnáší s dalšími vyhláškami a normami nedefinovatelné ekonomické souvislosti vedoucí k nespravedlivému postihu některých uživatelů bytů.
K registraci "dodávky tepelné energie" se nyní byty a nebytové prostory vybavují:
- - pracovním měřidlem stanoveným, určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii;
- - zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění.
Zásadní problémy se opakovaně týkají rozúčtování pomocí indikátorů umístěných přímo na otopném tělese podle ČSN EN 834. Zejména jde o problémy s překračováním povolených mezí jak u patnáct let platné vyhlášky č. 372/2001 Sb., tak u vyhlášky č. 269/2015 Sb., platné od roku 2016. Počty obvykle korigovaných výsledků zjišťování jsou nezanedbatelně velké.
NahoruZvláštní pravidla gestorovaná MMR
Možná novelizace platné vyhlášky č. 269/2015 Sb. není založena na fundované analýze dat z dosavadní praxe, ale omezuje se na názory vybraných jedinců, zejména na úpravu limitů a skladby pro stanovení individuálních úhrad za teplo k vytápění, např. na diferenciaci úhrad s mezní odchylkou od −50 % až k +300 % od průměru zúčtovací jednotky a změna rozpětí podílu základní nákladové složky od 20 % do 60 % z celkové úhrady za teplo pro dům.
Při výpočtu individuálních úhrad za teplo k vytápění bytu je aplikována řada obtížně kontrolovatelných součinitelů, opravných koeficientů, technicky nezdůvodnitelného rozvrhu poměru základní a spotřební složky úhrady a nakonec vyhláškou umožňující fyzikálně nedosažitelnou horní mez úhrady. Vlastní rozúčtování nákladů do podoby individuálních úhrad bylo v letech 2001 až 2015 předepsáno vyhláškou MMR č. 372/2001 Sb. v rozsahu ±40 % od průměrné úhrady. Vyhláškou MMR č. 269/2015 Sb. je od roku 2016 předepsána úhrada v rozsahu −20 % až +200 % průměrné úhrady, což v přepočtu na dosahovanou teplotu bytů představuje rozsah 17 °C až 35 °C, resp. 48 °C (u zamýšlené horní meze +300 %).
NahoruZvláštní pravidla gestorovaná MPO
A zde jsme u základního problému, jak ověřit předpisem preferovanou dosahovanou teplotu uvnitř bytu, když většinou používané technické pomůcky "registrující dodávku tepla" nám tuto fyzikální veličinu nezobrazují. Tím spíše, že nově připravovaná vyhláška MPO k zákonu č. 406/2000 Sb. má stanovit zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze v teplárenství nebo ve stavu nouze v teplárenství. Teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech vyhláška stanoví takto: obývací místnost v obytné budově 18 °C (koupelny 21 °C, vytápění vedlejších místností 15 °C, vytápění schodiště 10 °C), administrativní budovy 15–18 °C, učebny ve školách 20 °C, zdravotnická zařízení a pobytová zařízení sociálních služeb 20 °C, hotely 18 °C.
Zásadní problém je v tom, že uživatelé bytů s nadměrným náměrem a následující nadměrnou úhradou, se v důsledku nezdůvodnitelného utajování osobních dat nedozvědí, že jimi zaplacené teplo bylo bezplatně získáno okolními, málo…
