Dotaz:
Vzhledem k tomu, že mnoho SVJ v současné době hlasuje mimo zasedání narazili jsme na § 1214 NOZ: Většina se počítá z celkového počtu hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže zákon stanoví, že se počítá z celkového počtu vlastníků jednotek. Můžete mi prosím objasnit, jakým způsobem se tedy počítá většina? Podle výkladů tohoto paragrafu jsme se nejčastěji setkali s názorem (včetně notářky), že se většina počítá vždy z celkového POČTU vlastníků jednotek (jako by se zúčastnili všichni), což si ale nejsme jisti, že je správný postup, protože potom první část paragrafu je zcela zbytečná a zákonodárce by tyto dvě možnosti neměl důvod uvádět a rozdělovat.
1. část § 1214: většina se počítá z celkového počtu HLASŮ všech vlastníků jednotek (jako by se zúčastnili všichni?)
2. část § 1214: většina se počítá z celkového POČTU vlastníků jednotek v případech, kdy to vyžaduje zákon (jako by se zúčastnili všichni?)
Navíc v SVJ, kde shromáždění je sotva usnášeníschopné z důvodu neúčasti velké části členů, se ani při hlasování mimo zasedání nevrátí plný počet hlasovacích lístků a nebude dosaženo souhlasu nadpoloviční většiny VŠECH vlastníků ani u záležitostí jako je schválení účetní závěrky, apod.
Dle našeho názoru by se většina měla počítat z celkového počtu doručených hlasů a pouze v případech, kdy to vyžaduje zákon (schválení stanov) z celkového počtu vlastníků jednotek.
Odpověď:
Nejprve je vhodné vysvětlit, jelikož z dotazu je zřejmé, že ust. § 1214 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, občanský zákoník (dále jen „NOZ“), nebylo pochopeno, že předmětné ustanovení § 1214 NOZ předvídá dva možné způsoby hlasování – podle velikosti hlasů a podle hlav, z čehož pak vyplývá potřebná většina. První se počítá z celkového počtu hlasů všech vlastníků jednotek, kdy každý vlastník má počet hlasů odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech, tj. váha hlasu každého vlastníka je jiná, druhá vychází z celkového počtu vlastníků, kdy každý vlastník má 1 hlas, tj. váha hlasu každého vlastníka je stejná.
V rámci hlasování mimo zasedání se považují všichni vlastníci za přítomné, resp. všichni mají možnost hlasovat, je tedy logické (a podle mne zcela spravedlivé), že většina se počítá ze všech hlasů resp. vlastníků (jako by se zúčastnili všichni).
Podle hlav se rozhoduje např. o návrhu na nařízení prodeje jednotky soudem (ust. § 1184 odst. 3 NOZ).
Smysl zákona tak spočívá v umožnění realizace rozhodovací pravomoci shromáždění vlastníků jako nejvyššího orgánu SVJ pomoci rozhodování mimo zasedání, přičemž je logické, že možnost se hlasování zúčastnit je dána všem, to zda této možnosti vlastník využije či nikoli je jen na něm a nezbývá než doporučit, s ohledem na zvýšení ochoty se hlasování zúčastnit, způsob hlasování co nejvíce zjednodušit a učinit co nejsnadnější – hlasovací lístky by mělo být možné např. (i) odevzdat na místě samém – vhozením do schránky SVJ, případně přímo v domě by měla být zřízena hlasovací schránka, (ii) zaslat prostřednictvím e-mailu (dle kontaktních údajů vedených v seznamu vlastníků) či (iii) zaslat v odpovědním dopise. Samozřejmě vždy musí vyjádření k návrhu (hlasovací lístek) splňovat všechny zákonné náležitosti. Pokud se nejedná o zvlášť velké SVJ, ale typické o 20 až 30 členech, lze zvážit i připojení již ofrankované odpovědní obálky, aby se hlasování členům co nejvíce usnadnilo.
