Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1908

 NahoruZánik závazku splněním dluhu

K odst. 1

Strany vstupující do závazkového vztahu očekávají, že dojde ke splnění dluhu, přičemž dluh by měl být splacen řádně a včas. Dlužník plní včas, pokud plní ve sjednané nebo určené lhůtě. V případě, že by dlužník nesplnil včas, vzniká věřiteli právo požadovat další plnění (např. zákonné úroky z prodlení, smluvní pokutu, byla-li sjednána apod.). Řádné plnění je takové plnění, které odpovídá podmínkám sjednaným ve smlouvě, případně takový, za kterých byl závazkový vztah uzavřen. Splněním dluhu závazek zaniká – dochází tedy ke splnění dluhu a v důsledku splnění dluhu dochází k zániku závazku.

Splnění dluhu je úzce navázáno na jednání dlužníka, které může mít povahu nejen právního jednání, ale v některých případech i pouze jednání faktického. Zpravidla se vyžaduje, aby věřitel plnění přijal, není to ale vždy podmínkou pro splnění dluhu. V některých případech zákon stanoví, že dojde ke splnění dluhu i jinak (např. podle § 2090 pokud má prodávající věc odeslat, odevzdá věc kupujícímu předáním prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího a umožní kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci).

Dlužník zásadně plní věřiteli. Ke splnění může ale dojít i tehdy, pokud dlužník poskytne plnění tomu, kdo předloží potvrzení věřitele, že je oprávněn plnění přijmout nebo vydá-li mu kvitanci, kterou věřitel vystavil, ledaže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn plnění přijmout (viz § 1951).

K odst. 2

Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas, tedy je odpovědný za splnění dluhu.

Dlužník splní svůj dluh řádně, pokud poskytne věřiteli sjednaný předmět plnění, prostý vad (§ 1914 a násl.), přičemž jej poskytne sjednaným způsobem (§ 1926 a násl.) ve stanoveném místě (§ 1954 a § 1955).

Dlužní splní svůj dluh…