Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Mgr. Martin Hošek
Pro případ prodlení s plněním smluvní povinnosti stanoví NOZ zvláštní úpravu ve vztahu k obecné právní úpravě obsažené v § 2001 a násl. Zásadní změnou oproti obecné úpravě je možnosti odstoupení i v případě, kdy prodlení s plněním představuje nepodstatné porušení smluvní povinnosti. Chce-li věřitel odstoupit od smlouvy z důvodu prodlení dlužníka s plněním musí se řídit primárně úpravou v § 1977 a násl., přičemž až pokud zákon neobsahuje k některé otázce zvláštní úpravu, je třeba se podívat na obecnou právní úpravu v § 2001 a násl.
Dle § 1968 je dlužník v prodlení, pokud neplní svůj dluh řádně a včas. Přijal-li však věřitel od dlužníka plnění, které není řádné (nemá požadované vlastnosti), tak dlužník není v prodlení. V takovém případě dochází k zániku závazku, přičemž věřiteli svědčí práva z vadného plnění. V závazkovém vztahu se může dostat do prodlení také věřitel, a to nepřijetím řádně nabídnutého plnění nebo neposkytnutím součinnosti dlužníkovi, která je potřebná ke splnění dluhu (§ 1975).
Ustanovení stanoví, že poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, tak druhá strana může od smlouvy odstoupit. Odstoupení od smlouvy je nutné oznámit druhé straně bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení daná strana dozvěděla. Důležitý je pojem porušení povinnosti podstatným způsobem. K definici tohoto pojmu se použije § 2002 odst. 1, dle kterého je…
Přidejte se k 16.665 společenství, která využívají náš servis. Získáte:
Registrace proběhla úspěšně. Přihlašovací údaje jsme Vám zaslali na e-mail.
Omlouváme se, ale registraci se nepodařilo založit. Zkuste prosím odeslat formulář později.