dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 103/2003 SbNU, sv. 30, K odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 103

I. ÚS 513/02

K odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Obecné soudy nepřiznaly stěžovateli nárok na náhradu nákladů řízení [konkrétně se jednalo o náklady zastoupení, jež podle § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), jsou součástí nákladů řízení] jakožto materiální újmy, kterou mu stát způsobil svým opatřením, a to z toho důvodu, že stěžovateli ve smyslu § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nevznikla ještě další (jiná) škoda. Vzhledem k nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 18/01 (vyhlášen pod č. 234/2002 Sb. a uveřejněn ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 26, nález č. 53) je patrné, že stěžovatel má nárok na náhradu nákladů zastoupení bez ohledu na to, zda mu vznikla ještě jiná škoda než jen ta, jež spočívá v nákladech řízení. I když si je Ústavní soud vědom, že obecné soudy postupovaly v tomto bodě v souladu s tehdy platným ustanovením § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., přesto napadeným rozsudkem došlo k porušení ústavně zaručeného práva stěžovatele podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 1. července 2003 sp. zn. I. ÚS 513/02 ve znění opravného usnesení ze dne 4. listopadu 2003 ve věci ústavní stížnosti Mgr. R. P. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci z 16. 4. 2002 sp. zn. 12 Co 680/2001 a rozsudku Okresního soudu v Olomouci z 3. 8. 2001 sp. zn. 14 C 90/2001, kterými byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti České republice - Ministerstvu spravedlnosti, jíž se domáhal náhrady škody představované stěžovatelem vynaloženými náklady na právní zastoupení.

Výrok

Ústavní stížnosti se vyhovuje a rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 16. 4. 2002 sp. zn. 12 Co 680/2001 a rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 3. 8. 2001 sp. zn. 14 C 90/2001 se zrušují.

Odůvodnění

I.

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení ve výroku citovaných rozsudků obecných soudů, kterými byla zamítnuta jeho žaloba proti vedlejšímu účastníkovi řízení, České republice - Ministerstvu spravedlnosti. Touto žalobou se stěžovatel domáhal náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a to ve výši 16 500 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok opíral stěžovatel o skutečnost, že mu bylo dne 25. 8. 2000 sděleno obvinění pro pokus trestného činu lichvy, poté však bylo obvinění jako nezákonné a neodůvodněné zrušeno usnesením Okresního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 30. 8. 2000. Škoda ve výši 16 500 Kč vznikla stěžovateli zaplacením odměny za jeho obhajobu advokátovi Mgr. K. A., kterému udělil plnou moc k zastupování v trestním řízení.

Okresní soud v Olomouci žalobu stěžovatele zamítl s odůvodněním, že škoda spočívala pouze v nákladech

Nahrávám...
Nahrávám...