dnes je 7.12.2024

Input:

Nález 111/1997 SbNU, sv.9, K zásadě veřejnosti jednání jako podmínce řádného soudního řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 111

I. ÚS 282/96

K zásadě veřejnosti jednání jako podmínce řádného soudního řízení

Neveřejným projednáním věci a neexistencí jakéhokoliv opravného prostředku proti rozhodnutí vydanému ve správním řízení byl účastník zbaven jakékoliv možnosti domáhat se respektování řádného procesu, např. namítnout podjatost soudce apod. Ústavní soud dospěl k závěru, že princip veřejnosti jednání musí být respektován alespoň v jedné instanci, což za platnosti § 250f občanského soudního řádu splněno nebylo.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 25. září 1997 sp. zn. I. ÚS 282/96 ve věci ústavní stížnosti E.S. a Ing. E.S. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze 30. 5. 1996 sp. zn. 22 Ca 457/95 o určení vlastnického práva k nemovitostem.

I. Výrok

Ústavní stížnosti se vyhovuje a rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 457/95 ze dne 30. 5. 1996 se zrušuje.

II. Odůvodnění

1. E.S. a Ing. E.S. podali dne 16. 10. 1996 k Ústavnímu soudu ústavní stížnost proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, jímž soud potvrdil rozhodnutí Okresního úřadu Vsetín - pozemkového úřadu, v jehož výroku bylo stanoveno, že navrhovatelé nejsou vlastníky každý 1/2 nemovitostí v obci a k.ú. V.M. Stěžovatelé podali svoji ústavní stížnost na základě ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, dle něhož ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická o soba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem.

V odůvodnění ústavní stížnosti navrhovatelé uvedli, že tím, že Krajský soud v Ostravě rozhodoval ve věci zásadního významu bez jednání, znemožnil navrhovatelům projednání věci v jejich přítomnosti, což je v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně a v jeho přítomnosti, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Navrhovatelé namítají, že ani okresní úřad, ani krajský soud neposoudily podmínky stavu tísně a nápad ně nevýhodných podmínek, za nichž jejich otec Ing. O.S. kupní smlouvu podepisoval, a to ve všech souvislostech a v návaznosti na všechny provedené důkazy. Dále namítají řadu nesrovnalostí při podepisování kupní smlouvy. Jejich otec byl k projednání prodeje nemovitosti předvolán, bylo mu uloženo, aby zajistil zpracování odhadu a byl na něho činěn nátlak, aby vše proběhlo urychleně. Uvádějí dále, že o nátlaku na podpis smlouvy svědčí skutečnost, že byla podepsána ještě předtím, než nabylo právní moci rozhodnutí státního notářství o vypořádání dědictví k nemovitostem po jeho manželce. Vzhledem k tomu - dle jejich tvrzení - jejich otec ještě nemohl vystupovat jako vlastník nemovitosti, proto jakákoliv dispozice s majetkem vyžadovala souhlas státního notářství, který však udělen nebyl, a to ani dodatečně. Z toho důvodu je podle navrhovatelů kupní smlouva neplatná. Navrhovatelé napadli rovněž znalecký posudek včetně jeho doplňku, který se netýkal všech nemovitostí, ale pouze pozemků. K nápadně ne výhodným

Nahrávám...
Nahrávám...