dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 112/1997 SbNU, sv. 9, K otázce vztahu správního řízení o odstranění stavby a soudního řízení o navrácení pozemku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 112

III. ÚS 336/96

K otázce vztahu správního řízení o odstranění stavby a soudního řízení o navrácení pozemku

Rozhodnutí v řízení o odstranění stavby může mít zásadní význam pro rozhodování o restitučním nároku oprávněné osoby. Nelze podle názoru Ústavního soudu souhlasit se závěrem stavebního úřadu o tom, že pro řízení o odstranění stavby je zásadní rozhodnutí ve sporu o vlastnictví pozemku. V daném případě se totiž nejedná o typický spor o vlastnictví pozemku, ale o spor restituční, tj. jsou-li splněny podmínky tzv. restitučních zákonů, o spor o vydání pozemku.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 25. září 1997 sp. zn. III. ÚS 336/96 ve věci ústavní stížnosti L.Ch. proti rozsudku Krajského soudu v Praze z 19. 6. 1996 sp. zn. 26 Co 88/96 a rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze 4. 12. 1995 sp. zn. 4 C 59/94 o vydání věci.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 26 Co 88/96-88 ze dne 19. 6. 1996, jakož i rozsudek Okresního soudu Praha-západ č. j. 4 C 59/94-77 ze dne 4. 12. 1995 se zrušují.

II. Odůvodnění

Navrhovatel včas podal dne 5. 12. 1996 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 6. 12. 1996. Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 26 Co 88/96-88 ze dne 19. 6. 1996, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Praha-západ č. j. 4 C 59/94-77 ze dne 4. 12. 1995, kterým byl zamítnut návrh na vydání pozemků. Podle názoru navrhovatele bylo uvedenými rozsudky porušeno právo rovnosti před zákonem a navíc byl porušen čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), že vlastnictví nesmí být zneužito na újmu práv druhých.

Navrhovatel žalobou podle zák. č. 87/1991 Sb. požadoval vydání pozemků v návrhu specifikovaných, protože žalovaný odmítl výzvu na vydání pozemků s odůvodněním, že na pozemku byly vybudovány stavby v době po převzetí pozemku státem. Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu Praha-západ, který je místně příslušný, protože v jeho obvodu je situována předmětná nemovitost. Okresní soud Praha-západ podle výpisu z pozemkové knihy zjistil, že předmětná nemovitost má charakter zemědělského pozemku, a proto se podle jeho názoru nejednalo o restituční nárok podle zák. č. 87/1991 Sb., ale podle zák. č. 229/1991 Sb. Na základě tohoto závěru Okresní soud Praha-západ usnesením řízení zastavil a věc postoupil Pozemkovému úřadu Praha-západ. K odvolání navrhovatele Krajský soud v Praze zrušil usnesení soudu I. stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že soud I. stupně dostatečně nezjistil charakter předmětné nemovitosti. Rozhod nutím ministra zemědělství ČR čj. 2129/95-1000 ze dne 10. 5. 1995 bylo konstatováno, že předmětná nemovitost není nemovitostí, na kterou se vztahuje zákon č. 229/1991 Sb. Okresní soud Praha-západ pokračoval v řízení a rozsudkem č. j. 4 C 59/94-77 ze dne 4. 12. 1995 návrh, že žalovaná J. s.d. P. je povinna vydat žalobci specifikovaný pozemek, zamítl. V odůvodnění okresní soud uvedl, že žalobce, pokud měl mít ve sporu úspěch, musel unést

Nahrávám...
Nahrávám...