dnes je 29.6.2022

Input:

Nález 121/1999 SbNU, sv. 15, K ústavně konformní aplikaci a interpretaci právních norem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 15, nález č. 121

IV. ÚS 202/99

K ústavně konformní aplikaci a interpretaci právních norem

Hodnocení ústavnosti zásahu orgánu veřejné moci do základních práv a svobod zahrnuje mimo jiné posouzení ústavně konformní interpretace a aplikace hmotného práva (viz nález sp. zn. III. ÚS 205/97, in: ÚS, sv. 9, s. 375).

Ústavně konformní výklad právních norem, jak konstatoval Ústavní soud již dříve (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 48/95, ÚS, sv. 5, s. 171), má prioritu před výkladem ústavně nekonformním. Tato povinnost plyne pro soudy jednak z čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), jednak z čl. 95 odst. 2 Ústavy. Vyplývá-li z naposledy uvedeného ustanovení povinnost soudu reagovat určitým procesním postupem za situace, kdy dojde k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem, tím spíše je obecný soud zavázán k výkladu ústavně konformnímu, existuje-li možnost i výkladu ústavně nekonformního. Těmto povinnostem soudu potom odpovídá ústavně zaručené právo na soudní ochranu práv zákonem stanoveným způsobem a na výklad práva soudy, který je v souladu s Ústavou.

Pokud jde o výklad práva prováděný orgány státní správy, lze výše uvedené týkající se obecných soudů pro správní orgány v podstatě dovodit z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Podle nich státní moc může být uplatňována, což se týká i rozhodování ministerstva na základě kompetenční právní normy, jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Nejen běžné zákony, ale i Ústava tak stanoví v čl. 90.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 9. září 1999 sp. zn. IV. ÚS 202/99 ve věci ústavní stížnosti I. D. a M. N. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze z 29. 1. 1999 sp. zn. 7 A 4/98, rozhodnutí ministra zemědělství ze 4. 12. 1997 č. j. 4996/97-1000 a rozhodnutí Ministerstva zemědělství, územního odboru Praha z 19. 9. 1997 č. j. 1293/97-449P, kterými byl zamítnut návrh na restituci majetku.

I. Výrok

1. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 1999 č. j. 7 A 4/98-23, rozhodnutím ministra zemědělství České republiky ze dne 4. 12. 1997 č. j. 4996/97-1000 a rozhodnutím územního odboru Praha Ministerstva zemědělství České republiky ze dne 19. 9. 1997 č. j. 1293/97-449P bylo porušeno v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 a čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky zakotvené právo na uplatňování státní moci v mezích zákona, jakož i na soudní ochranu práv zákonem stanoveným způsobem a na výklad práva soudy a správními orgány, který je v souladu s Ústavou.

2. V bodu 1. výrokové části tohoto nálezu uvedená správní rozhodnutí a rozhodnutí vrchního soudu se zrušují.

II. Odůvodnění

Dne 23. 4. 1999 došel Ústavnímu soudu návrh, jímž stěžovatelé I. D. a M. N. brojí proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 1999 č. j. 7 A 4/98-23, rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 4. 12. 1997 č. j. 4996/97-1000 a rozhodnutí územního odboru Praha Ministerstva zemědělství ze dne 19. 9. 1997 č. j. 1293/97-449P, neboť z důvodů níže uvedených mají za to, že napadenými

Nahrávám...
Nahrávám...