dnes je 4.10.2022

Input:

Nález 146/2001 SbNU, sv. 24, K přezkoumávání rozhodnutí celních orgánů ve správním soudnictví

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 146

IV. ÚS 446/98

K přezkoumávání rozhodnutí celních orgánů ve správním soudnictví

Pokud se správní soud, přes svá tvrzení obsažená v odůvodnění rozsudku, nezabýval důsledně přezkoumáním napadených správních rozhodnutí v rozsahu odpovídajícím závažnosti případu, při svém rozhodnutí nevycházel z obsahu a smyslu celé žaloby, nebyla v důsledku jeho formálního přístupu stěžovatelovým právům poskytnuta dostatečná ochrana (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 9. října 2001 sp. zn. IV. ÚS 446/98 ve věci ústavní stížnosti V. B. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 31. 7. 1998 sp. zn. 30 Ca 59/96, jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí Oblastního celního úřadu Břeclav ze 14. 12. 1995 č. j. 01-4238/95 o zamítnutí odvolání proti rozhodnutím Celního úřadu Břeclav-dálnice z 20. 10. 1995 č. j. 29-1818/CD/95, 29-1819/CD/95, 29-1820/CD/95, 29-1821/CD/95, 29-1822/CD/95 a 29-1823/CD/95, jimiž bylo stěžovateli uloženo uhradit celní dluh.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Ca 59/96-25 ze dne 31. 7. 1998, rozhodnutí Oblastního celního úřadu Břeclav č. j. 01-4238/95 ze dne 14. 12. 1995 a rozhodnutí Celního úřadu Břeclav-dálnice č. j. 29-1818/CD/95, 29-1819/CD/95, 29-1820/CD/95, 29-1821/CD/95, 29-1822/CD/95 a 29-1823/CD/95 ze dne 20. 10. 1995 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) zrušení shora označených rozhodnutí obecného soudu a celních úřadů.

V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že pracoval a dosud pracuje jako řidič kamionu v pracovním poměru u svého zaměstnavatele. Tuto činnost vykonával i v době, kdy kamionem převážel ze Slovenské republiky přes státní hranici ropné produkty, jejichž vlastníkem byla společnost C., s. r. o., a společnost H., s. r. o. Napadenými rozhodnutími Celního úřadu Břeclav-dálnice bylo v souvislosti s touto přepravou motorové nafty stěžovateli uloženo uhradit celní dluh v celkové výši 2 300 617 Kč s odvoláním, že jako deklarant u zboží propuštěného do režimu tranzitu nezajistil splnění povinností vyplývajících z tohoto režimu. Odvolání podané proti těmto platebním výměrům však Oblastní celní úřad Břeclav napadeným rozhodnutím zamítl a rovněž Krajský soud v Brně jeho žalobu proti rozhodnutí odvolacího celního úřadu ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítl.

Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byla porušena jeho ústavní práva, zejména jeho právo být souzen soudcem, který je při svém rozhodování vázán zákonem (čl. 95 odst. 1 Ústavy), dále jeho právo vystupovat v soudním řízení v rovném postavení s ostatními účastníky a rovněž právo, aby při soudním jednání byla respektována zásada ústnosti a veřejnosti (čl. 96 odst. 1 a 2 Ústavy). Krajský soud svým rozhodnutím porušil i jeho právo na

Nahrávám...
Nahrávám...