dnes je 29.6.2022

Input:

Nález 148/2000 SbNU, sv. 20, K povaze rozhodnutí vydaného v daňovém řízení; K výkladu pojmu rozhodnutí správního orgánu procesní povahy

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 148

III. ÚS 595/99

K povaze rozhodnutí vydaného v daňovém řízení
K výkladu pojmu rozhodnutí správního orgánu procesní povahy

Rozhodnutí správního orgánu (finančního úřadu, resp. finančního ředitelství jako orgánu odvolacího), jímž ukládá účastníku řízení povinnost k plnění na základě jeho postavení daňového ručitele, musí být přezkoumatelné obecným soudem co do skutkové a právní stránky věci v režimu správního soudnictví podle části páté občanského soudního řádu, jestliže žalobce své postavení ručitele zpochybňuje.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 12. října 2000 sp. zn. III. ÚS 595/99 ve věci ústavní stížnosti I. H. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 1. 9. 1999 sp. zn. 29 Ca 28/99, jímž bylo zastaveno řízení o stěžovatelčině žalobě proti rozhodnutím finančních orgánů, jimiž byla stěžovatelce jako ručitelce uložena povinnost uhradit daňový nedoplatek.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. září 1999 sp. zn. 29 Ca 28/99 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka podala dne 2. 12. 1999 ústavní stížnost, která směřovala proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 1999 (č. j. 29 Ca 28/99-32) a tvrdila, že „jím byla porušena její základní práva na soudní ochranu a soudní přezkum správního rozhodnutí“. Ze samotné ústavní stížnosti vyplývá, že Finanční úřad Brno-venkov (dne 22. 7. 1998 pod č. j. 99293/98/293940/2246) vyzval stěžovatelku (§ 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) jako ručitelku k úhradě vykázaného daňového nedoplatku ve výši 20 000 Kč, a to za daňového dlužníka firmu F. a H., spol. s r. o. Proti této výzvě podala stěžovatelka odvolání, v němž namítala, že ručitelkou není, nicméně Finanční ředitelství v Brně rozhodnutím ze dne 27. 11. 1998 (č. j. 5955/98/FŘ/150) její odvolání zamítlo.

Zamítavé rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně napadla stěžovatelka žalobou na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu podanou ke Krajskému soudu v Brně; v žalobě zejména namítala, že správce daně se nedomáhal nejprve splnění závazku po daňovém dlužníkovi, ale ihned ji vyzval k zaplacení daňového nedoplatku jako ručitelku, ačkoli za nesplněnou daňovou povinnost jí není.

Krajský soud v Brně dne 1. 9. 1999 usnesením sp. zn. 29 Ca 28/99 řízení zastavil a své rozhodnutí odůvodnil tím, že napadené správní rozhodnutí je rozhodnutím procesním, které je z přezkumné činnosti soudu zákonem vyloučeno [§ 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)]. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně pak obecný soud považuje za rozhodnutí, které se týká pouze procesněprávní pozice stěžovatelky (v řízení před soudem žalobkyně), nikoliv však jejích hmotných práv a povinností, bylo by proto v rozporu se zásadou právní jistoty věřitele, kdyby na základě hmotněprávních námitek proti rozhodnutí správce daně, tedy proti rozhodnutí procesní povahy, uplatněných až ve stadiu vymáhání daňového nedoplatku daňového dlužníka, který je primárním nositelem daňové povinnosti, došlo k meritornímu přezkoumávání rozhodnutí a případně i zániku vykonatelnosti rozhodnutí.

Nahrávám...
Nahrávám...