dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 152/2001 SbNU, sv. 24, Ke vztahu restituce a privatizace

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 152

III. ÚS 17/01

Ke vztahu restituce a privatizace

Pokud v době probíhajícího schvalování privatizačního projektu nebylo pravomocně rozhodnuto o restitučních nárocích ani nebyly zamítnuty, nebylo možné restitučním nárokem dotčený majetek do privatizace zahrnout. Pokud tedy nemovitosti byly zahrnuty do privatizačního projektu a privatizovány za situace, kdy restituční nárok byl uplatněn a nebyl zamítnut, odporoval takový právní úkon ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, a je proto neplatný. Ve zkoumané věci je navíc zřejmé, že povinná osoba svým jednáním vytvořila faktický stav odporující již samotnému zákonu, a to navíc jednáním s nepominutelnými rysy svévole, a je proto z ústavního hlediska vyloučeno, aby takto contra legem vytvořenému stavu byla poskytnuta ústavní ochrana.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 18. října 2001 sp. zn. III. ÚS 17/01 ve věci ústavní stížnosti L. P. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 24. 10. 2000 sp. zn. 29 Ca 104/99, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Brna, pozemkového úřadu, z 2. 3. 1999 č. j. 774/91/9-RBD, že stěžovatelka není vlastníkem nemovitostí.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Ca 104/99-29 ze dne 24. 10. 2000, jakož i rozhodnutí Magistrátu města Brna, pozemkového úřadu, č. j. 774/91/9-RBD ze dne 2. 3. 1999 se zrušují.

II. Odůvodnění

Navrhovatelka osobně dne 9. 1. 2001 podala ústavní stížnost, která směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Ca 104/99-29 ze dne 24. 10. 2000. Uvedeným rozsudkem bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Brna, pozemkového úřadu, č. j. 774/91/9-RBD ze dne 2. 3. 1999, jímž bylo vysloveno, že navrhovatelka není vlastníkem nemovitostí v rozhodnutí specifikovaných. Podle navrhovatelčina názoru byla napadeným rozsudkem porušena její základní práva zakotvená v čl. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), a tím došlo i k porušení čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Návrh byl podán včas.

K posouzení návrhu si Ústavní soud vyžádal spis sp. zn. 29 Ca 104/99 vedený u Krajského soudu v Brně a další předcházející spisy sp. zn. 29 Ca 7/93, 29 Ca 123/94, 29 Ca 163/96 a 29 Ca 62/98 vedené u téhož soudu. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že navrhovatelka uplatnila podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o půdě“) vůči povinné osobě (Č. Brno-město, s. p.) dne 4. 12. 1991 a vůči Magistrátu města Brna, pozemkovému úřadu, (dále jen „pozemkový úřad“) dne 5. 12. 1991 nárok na vydání označených nemovitostí, které zdědila po své matce, jíž tyto nemovitosti propadly ve prospěch státu na základě rozsudku Lidového soudu trestního v Brně sp. zn. 4 T 268/53 ze dne 27. 8. 1953. Rozsudek lidového soudu byl zrušen usnesením Městského soudu v Brně sp. zn. 1 Rt 143/90 ze dne 22. 10. 1990 v plném rozsahu včetně vysloveného propadnutí majetku.

Pozemkový

Nahrávám...
Nahrávám...