dnes je 6.12.2022

Input:

Nález 154/2001 SbNU, sv. 24, K dokazování v trestním řízení; K použití a způsobu provedení rekognice; K výslechu svědka pod utajením

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 154

IV. ÚS 37/01

K dokazování v trestním řízení
K použití a způsobu provedení rekognice
K výslechu svědka pod utajením

Má-li se výslechem svědka zjistit totožnost pachatele, vyzve se svědek, aby jej popsal. Potom osoba, která je podezřelá, že je pachatelem, mu má být ukázána mezi několika osobami podobného vzhledu. Rekognice osoby pouze na základě fotografie lze použít jen v případě, není-li rekognice „in natura“ možná, např. proto, že podezřelá osoba není zjištěna (Nejvyšší soud ČSR, Rt 28/86, 5 Tz 2/85, Sb. s. r. 86, 4-5: 239), tedy i tehdy, jestliže je prováděno pátrání v širokém okruhu osob, kdy je v podstatě osoba podezřelého tímto postupem z mnoha osob přicházejících v úvahu teprve zjišťována a provádění opakovaných rekognicí „in natura“ postupně s mnoha osobami by bránilo řádnému postupu při prověřování oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, popř. jiných podnětů k trestnímu stíhání, ve smyslu účelu trestního řízení (Nejvyšší soud ČR, 2 Tzn 90/97, PrRo 98, 5: 245).

Tento judikaturou vyžadovaný postup nebyl ve stěžovatelově případě dodržen, neboť byla provedena pouze rekognice na základě fotografií, přičemž ani jeden ze svědků před touto rekognicí stěžovatelův vzhled nepopsal.

Za rozhodující kritéria ústavnosti institutu výslechu svědka pod utajením nutno pokládat jednak dodržení zásady subsidiarity (výslech svědka pod utajením má své místo toliko tehdy, nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jinak), jednak nezbytnost minimalizace omezení práv obhajoby, k němuž při provedení důkazu svědkem pod utajením nepochybně dochází zřetelnou kolizí mezi zásadami řádného a spravedlivého procesu na straně jedné a důvodnou snahou ústavodárce i zákonodárce chránit demokratickou společnost před vzrůstem kriminality a zejména organizovaným zločinem na straně druhé.

Omezit právo obviněného či obžalovaného na obhajobu utajením totožnosti svědka lze jen v zájmu zachování základních práv tohoto svědka. Slovy zákona, zjištěné okolnosti musí nasvědčovat tomu, že svědkovi nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 22. října 2001 sp. zn. IV. ÚS 37/01 ve věci ústavní stížnosti B. H. proti usnesení Městského soudu v Praze z 23. 11. 2000 sp. zn. 6 To 544/2000, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 z 27. 2. 2001 sp. zn. 6 T 136/2000 a rozsudku Městského soudu v Praze z 19. 4. 2001 sp. zn. 61 To 144/2001, jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 a 2 písm. a) trestního zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody.

I. Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2000 č. j. 6 To 544/2000-189, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 2. 2001 č. j. 6 T 136/2000-226 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2001 č. j. 61 To 144/2001-244 se zrušují.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že rozsudkem Obvodního

Nahrávám...
Nahrávám...