dnes je 27.6.2022

Input:

Nález 180/2000 SbNU, sv. 20, K rozhodování obecných soudů o propuštění z vazby následujícím po zrušení rozhodnutí o vzetí do vazby Ústavním soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 180

III. ÚS 458/2000

K rozhodování obecných soudů o propuštění z vazby následujícím po zrušení rozhodnutí o vzetí do vazby Ústavním soudem

Jestliže bylo rozhodnuto Ústavním soudem kasačním nálezem o vazebním rozhodnutí obecného soudu, které předcházelo rozhodnutí posuzovanému později, je zřejmé, že zrušení předchozího rozhodnutí jako rozhodnutí v jistém smyslu podkladového, jímž byl stěžovatel vzat do vazby, podmiňuje i právní existenci rozhodnutí následného, které, byť se týká stěžovatelovy žádosti o propuštění z vazby, samo o sobě za dané procesní situace nemůže obstát.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 30. listopadu 2000 sp. zn. III. ÚS 458/2000 ve věci ústavní stížnosti P. F. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 31. 5. 2000 sp. zn. 6 To 390/2000 a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem z 27. 4. 2000 sp. zn. 40 Nt 1540/2000 o zamítnutí stěžovatelovy žádosti o propuštění z vazby.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. května 2000 č. j. 6 To 390/2000-60 a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. dubna 2000 sp. zn. 40 Nt 1540/2000 se zrušují.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas [§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)] a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona], napadl stěžovatel pravomocné a doručené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2000 č. j. 6 To 390/2000-60 a jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 4. 2000 sp. zn. 40 Nt 1540/2000 a tvrdil, že těmito rozhodnutími uvedené obecné soudy porušily mimo jiné též jeho ústavně zaručené právo na osobní svobodu [čl. 8 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)]; podle odůvodnění ústavní stížnosti stalo se tak tím, že obecný soud druhého stupně jako soud stížnostní potvrdil rozhodnutí obecného soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby, aniž by však odůvodnění tohoto rozhodnutí - stručně shrnuto - bylo opřeno o konkrétní důvody, z nichž by zákonný důvod omezení jeho osobní svobody byl zřejmý; obdobnou výtku vznesl stěžovatel také vůči rozhodnutí obecného soudu prvního stupně.

Nadto stěžovatel, který obsáhle rozvedl své výhrady jak vůči skutkové stránce věci, tak i vůči jejímu procesnímu průběhu, tvrdil, že ve věci vznikají nedůvodné průtahy (čl. 38 Listiny) a zejména že až dosud shromážděné důkazy nikterak nepotvrzují důvodnost podezření z jím spáchaného trestného činu, neboť všechny skutky, kvalifikované jako trestný čin podvodu (§ 250 odst. 1 a 4 trestního zákona ), jsou toliko - opět stručně shrnuto - důsledkem podnikatelského rizika, resp. nezdaru v podnikatelském záměru.

Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud jím napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil.

Předseda senátu stížnostního soudu, z něhož ústavní stížností napadené rozhodnutí vzešlo, se k výzvě Ústavního soudu k ústavní stížnosti vyjádřil (§ 42 odst. 4 zákona) tak, že v

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...