dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 182/2000 SbNU, sv. 20, K nenaplnění znaků trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 182

IV. ÚS 482/2000

K nenaplnění znaků trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru

Podle § 3 odst. 1 trestního zákona trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně. K těmto znakům uvedeným v § 249a odst. 2 trestního zákona (neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru) náleží neoprávněné bránění oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru. Jakkoli lze stěží pochybovat o tom, že takovou oprávněnou osobou je především vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru, je tomu tak nicméně pouze za podmínky, že je zároveň uživatelem. Tento základní moment obecné soudy pominuly, kladouce dominantní důraz na § 123 a 124 občanského zákoníku, ačkoli v projednávané věci jde o vztah specifický, v němž v konkrétním případě je určující tzv. majoritní princip, uplatňovaný stěžovatelem důsledně již od roku 1989, kdy se stal většinovým spoluvlastníkem, a to k ideálním 3/4 předmětných nemovitostí, jež začal také sám užívat. Jinými slovy, v projednávané věci jde tedy o vztah ryze občanskoprávní povahy řešitelný jen v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Byl-li tedy stěžovatel odsouzen za jednání, jež postrádá znaky uvedené v trestním zákoně, a nenaplňuje tudíž skutkovou podstatu trestného činu, došlo rozhodnutím obecných soudů k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 30. listopadu 2000 sp. zn. IV. ÚS 482/2000 ve věci ústavní stížnosti Ing. K. Š. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, z 26. 6. 2000 sp. zn. 2 To 555/2000 o zamítnutí stěžovatelova odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku z 5. 4. 2000 sp. zn. 4 T 16/2000, jímž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 26. 6. 2000 č. j. 2 To 555/2000-114 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, z 26. 6. 2000 sp. zn. 2 To 555/2000 stěžovatel uvádí, že jím byla porušena jeho základní ústavní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1, čl. 40 odst. 6 a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Stěžovatel vytýká soudům obou stupňů zejména to, že se vůbec nevypořádaly se stěžejní otázkou naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu, totiž zda M. Š. nebo P. S. byli vůbec oprávněni předmětný dům užívat a v jakém rozsahu. Otázky spoluvlastnictví upravuje totiž občanský zákoník v § 136 a násl., přičemž tato ustanovení jsou ve vztahu k obecným ustanovením § 123 a 124 občanského zákoníku speciální povahy. Z uvedených důvodů domáhá se zrušení napadeného usnesení.

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve svém

Nahrávám...
Nahrávám...