dnes je 3.10.2024

Input:

Nález 182/2004 SbNU, sv.35, K průtahům v soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 182

II. ÚS 320/04

K průtahům v soudním řízení

Bylo prokázáno, že okresní soud nejedná o právech stěžovatele v přiměřených časových dimenzích a svou nečinností zasahuje do jeho ústavně chráněných práv zaručených v čl. 38 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Navíc nelze přehlédnout, že předmětem sporu je pracovněprávní věc, konkrétně neplatnost výpovědi, která má závažný sociální dopad na postavení stěžovatele. Při citlivém zvážení všech okolností by takové věci měl soud řešit přednostně a rychle v zájmu sociální jistoty stěžovatele na straně jedné, a právní jistoty strany žalované na straně druhé. Odvolávání se na vyřizování starších věcí v takovém případě nemůže jako argument obstát.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma - ze dne 2. prosince 2004 sp. zn. II. ÚS 320/04 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. Z. proti průtahům v řízení ve věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 238/99.

Výrok

1. Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou se ukládá, aby nepokračoval v průtazích řízení vedeného pod sp. zn. 10 C 238/99 a aby neprodleně v této věci jednal.

2. Stěžovateli se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 2 150 Kč, která je splatná na účet právní zástupkyně do tří dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

Odůvodnění

Dne 27. 5. 2004 obdržel Ústavní soud, ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“), ústavní stížnost, kterou stěžovatel brojil proti průtahům ve shora označeném řízení.

Stěžovatel uvedl, že dne 1. 11. 1999 podal návrh na zahájení řízení o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Ode dne podání neproběhlo u okresního soudu žádné jednání. Věc opakovaně urgoval s ohledem na důsledky v sociálním a zdravotním pojištění, avšak na tyto urgence soud nereagoval. Požadoval sice předložení některých podkladů, ale například zaplacení soudního poplatku požadoval teprve výzvou ze dne 19. května 2003.

V uvedeném postupu shledal stěžovatel porušení svých práv zaručených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 6 odst. 1 a v čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), neboť jeho věc nebyla vyřízena v přiměřené lhůtě. Stěžovatel poukázal zejména na okolnosti dopadu neuznaného práva na jeho osobní i pracovní život. V důsledku nejednání dochází i ke ztrátě na zdravotním a

Nahrávám...
Nahrávám...