dnes je 2.12.2022

Input:

Nález 183/2000 SbNU, sv. 20, K posouzení zániku původní stavby

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 183

IV. ÚS 500/2000

K posouzení zániku původní stavby

Pokud zůstavší, demolicí nedotčená část objektu stavbou jako věcí v právním smyslu zůstala i nadále, potom platí, že vše, co v důsledku přístavby, přestavby, jiné stavební změny nebo dokončovacích prací přiroste ke stávající či zůstavší stavbě, stává se její součástí a vlastnicky náleží tomu, komu patřila zůstavší stavba, a to bez ohledu na výši nákladů vynaložených při dalších stavebních pracích. Pro posouzení zániku původní stavby není tedy relevantní, co bylo nově vybudováno, ale to, co bylo odstraněno, a zda navzdory částečné demolici objektu si část tohoto objektu podržela povahu stavby.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 30. listopadu 2000 sp. zn. IV. ÚS 500/2000 ve věci ústavní stížnosti P. N. a D. R. proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi z 21. 4. 1997 sp. zn. 3 C 51/92 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 29. 5. 2000 sp. zn. 20 Co 397/97 o zamítnutí návrhu stěžovatelů na vydání domu se stavební parcelou.

I. Výrok

Rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 21. 4. 1997 č. j. 3 C 51/92-106 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 5. 2000 č. j. 20 Co 397/97-156 se zrušují.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů zdůrazňují stěžovatelé mimo jiné tu skutečnost, že ke stavebním zásahům došlo pouze do přední obytné části domu jejich rodičů, zatímco zadní trakt zůstal stavebními zásahy prakticky nedotčen. Přitom právě v tomto zadním traktu rodiče stěžovatelů provozovali svou živnost, spočívající v obchodování s textilem. Stavební investice mají tedy povahu pouhé přístavby, v žádném případě tedy nešlo o novostavbu. Z těchto, jakož i dalších důvodů domáhají se zrušení napadených rozhodnutí.

Krajský soud v Hradci Králové ve svém vyjádření ze dne 26. 10. 2000 uvedl, že základní otázkou, která byla v této věci obecnými soudy řešena, bylo, zda nemovitá věc - stavba - existuje či zda zanikla jako věc ve smyslu práva. Řešení této otázky je ryze občanskoprávní záležitostí a není zde důvod posuzovat tuto občanskoprávní záležitost jinak a rozdílně ve sporech restitučních a jinak v „klasických“ občanskoprávních sporech. Krajský soud provedl ve věci i místní ohledání, které ve spojení se závěry znalce a sdělením stavebního úřadu vyústilo v jediný možný závěr, totiž že původní věc zanikla jako věc ve smyslu práva. Tomuto závěru nasvědčuje především vnitřek domu. Z těchto, jakož i dalších důvodů má krajský soud za to, že vyhověním ústavní stížnosti by došlo k porušení ústavních práv žalovaného.

Okresní soud v Chrudimi ve svém vyjádření ze dne 21. 11. 2000 odkázal na rozhodnutí, které ve věci vydal.

Vedlejší účastník Jednota, spotřební družstvo, H., se přípisem ze dne 31. 10. 2000 tohoto postavení vzdala.

Z obsahu spisu sp. zn. 3 C 51/92 Okresního soudu v Chrudimi Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé podali dne 26. 3. 1992 u Okresního soudu v Chrudimi návrh na vydání domu č. p. 159 se stavební parcelou č. 177 k. ú. Ch. u Ch., a to s odkazem na zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších

Nahrávám...
Nahrávám...