dnes je 2.10.2022

Input:

Nález 187/2000 SbNU, sv. 20, K podmínkám, za nichž lze přiznat vdovský důchod

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 187

II. ÚS 376/2000

K podmínkám, za nichž lze přiznat vdovský důchod

V případě předpisů sociálního zabezpečení, resp. důchodového pojištění není možné použít rozšiřující výklad právních předpisů. Nárok na dávku důchodového pojištění je možné přiznat jen tehdy, jsou-li splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Rozšiřující výklad zákonných podmínek vzniku nároku by byl v rozporu se zájmy ostatních pojištěnců.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 12. prosince 2000 sp. zn. II. ÚS 376/2000 ve věci ústavní stížnosti A. H. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze z 10. 4. 2000 sp. zn. 1 Cao 11/2000, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze z 21. 4. 1999 sp. zn. 26 Ca 68/99, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze 13. 5. 1998 č. 265 811 067 o zamítnutí stěžovatelčiny žádosti o vdovský důchod.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 4. 2000 sp. zn. 1 Cao 11/2000, a to pro porušení čl. 1, čl. 30 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

V projednávané věci stěžovatelka namítala porušení výše uvedených ustanovení Listiny, neboť jí nebyl přiznán nárok na vdovský důchod po jejím manželovi J. H. pro nesplnění podmínek stanovených v § 36 odst. 1 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení. Stěžovatelka požádala počátkem roku 1998 Českou správu sociálního zabezpečení o přiznání vdovského důchodu po svém manželovi J. H., který se narodil 13. 2. 1924, v roce 1968 emigroval do USA, v letech 1969 - 1984 byl zaměstnán a tedy i pojištěn v USA u Social security administration, v roce 1984 dosáhl 60 let a 1. 5. 1986 v USA zemřel. J. H. pracoval v USA do svých 60 let, v bývalém Československu měl do své emigrace v roce 1968 podle ústavní stížnosti odpracováno včetně doby studia a vězení více než 25 let.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 5. 1998 č. 265 811 067 byla zamítnuta stěžovatelčina žádost o vdovský důchod pro nesplnění podmínek čl. IV odst. 2 zákona č. 134/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, s odůvodněním, že podle tohoto zákona může vzniknout nárok na vdovský důchod dnem 1. 1. 1998, pokud nevznikl nárok před 1. 1. 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka trvalého pobytu. Nárok na vdovský důchod navrhovatelce nevznikl, protože nejsou splněny podmínky pro přiznání tohoto důchodu stanovené v § 36 odst. 1 zákona č. 121/1975 Sb. Podle evidenčního materiálu ukončil stěžovatelčin manžel zaměstnání v bývalém Československu v roce 1968, zemřel v roce 1986, od ukončení zaměstnání do dne smrti tedy uplynuly více než dva roky.

Na základě opravného prostředku podaného proti výše uvedenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Městský soud v Praze rozhodnutím ze dne 21. 4. 1999 sp. zn.

Nahrávám...
Nahrávám...