dnes je 4.10.2022

Input:

Nález 191/2001 SbNU, sv. 24, K odstranění vad podání (žaloby); K poučovací povinnosti soudu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 191

II. ÚS 126/01

K odstranění vad podání (žaloby)
K poučovací povinnosti soudu

Je-li v petitu správní žaloby navrhováno „zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrzené rozhodnutím druhostupňového správního orgánu“ za situace, kdy z této žaloby vyplývá, že jsou jí napadena správní rozhodnutí obou stupňů, jedná se pouze o odstranitelnou vadu podání. Pokud soud řízení usnesením zastavil, aniž by žalobce vyzval k odstranění této vady, porušil tím jeho ústavně zaručené právo podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 4. prosince 2001 sp. zn. II. ÚS 126/01 ve věci ústavní stížnosti P. B. proti usnesení Městského soudu v Brně z 2. 11. 2000 sp. zn. 33 C 136/99, kterým bylo zastaveno řízení o přezkoumání správního rozhodnutí.

I. Výrok

Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2000 sp. zn. 33 C 136/99 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti napadá stěžovatel usnesení Městského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2000 sp. zn. 33 C 136/99, kterým bylo zastaveno řízení v právní věci stěžovatele jakožto žalobce proti žalované Policii České republiky, Správě Jihomoravského kraje, dopravnímu inspektorátu, Brno (od 1. 1. 2001 působnost tohoto správního orgánu přešla podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na Ministerstvo dopravy a spojů), o přezkoumání správního rozhodnutí. V uvedeném usnesení Městský soud v Brně uvedl, že stěžovatel se domáhal vydání rozsudku, jímž by soud zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, a to Policie České republiky, Dopravního inspektorátu v Brně, o přestupku č. j. MRBM-368/DI-PŘ-99 ze dne 6. 5. 1999. Podle § 247 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je nutno chápat rozhodnutí správního orgánu prvního i druhého stupně jako jeden celek. Pokud se žalobce domáhá pouze zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, směřuje předmětná žaloba proti rozhodnutí, které samostatně nemůže být předmětem soudního přezkumu, přičemž tato skutečnost vyplývá z § 250j odst. 2 o. s. ř. V daném případě se jednalo o takový nedostatek, pro který nelze v řízení pokračovat, a tak soud řízení podle § 250d odst. 3 o. s. ř. zastavil.

Dle stěžovatele bylo uvedeným usnesením porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, přičemž obecný soud postupoval v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). V ústavní stížnosti stěžovatel argumentuje tím, že není pravda, že se domáhal pouze zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, ale naopak v žalobě přímo a výslovně uvedl obě správní rozhodnutí, kterými bylo o přestupku rozhodnuto, tj. uvedl správní rozhodnutí č. j. MRBM-368/DI-PŘ-99 a, jak vyplývá z petitu žaloby, uvedl rovněž druhostupňové správní rozhodnutí č. j. PJM-354/DS-odv-99 ze dne 3. 6. 1999, a tedy žádal o zrušení především tohoto druhostupňového správního rozhodnutí. Žalobou se domáhal přezkoumání celého správního řízení,

Nahrávám...
Nahrávám...