dnes je 30.6.2022

Input:

Nález 27/1997 SbNU, sv. 7, K postavení Ústavního soudu vůči obecným soudům

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 7, nález č. 27

I. ÚS 230/96

K postavení Ústavního soudu vůči obecným soudům

V souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu lze konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a že mu nepřísluší „hodnotit hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval“.

Ústavní soud v zásadě není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy a již proto na sebe nemůže atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod (nález III. ÚS 23/93, Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1. , Praha, C.H. Beck 1994).

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 12. března 1997 sp. zn. I. ÚS 230/96 ve věci ústavní stížnosti O.K. proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov z 2. 2. 1996 sp. zn. 3 T 363/95 a usnesení Krajského soudu v Brně z 18. 7. 1996 sp. zn. 7 To 260/96 o odsouzení za návod k trestnému činu obecného ohrožení.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Citovaným rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov byli obžalovaní L.B. a O.K. uznáni vinnými, že dne 6. 5. 1994 vnikl L.B. v obci K. do krejčovské dílny firmy R., jejíž majitelkou je M.Š., a založil v ní požár. V důsledku požáru prý vznikla škoda ve výši 208800 Kč na poškozených a zničených šicích strojích, 389760 Kč na zničeném a poškozeném materiálu a zařízení a 378667 Kč poškozením budovy. K uvedenému jednání prý L.B. navedl stěžovatel O.K., který měl s majitelkou krejčovské dílny M.Š. neshody a za spáchání tohoto trestného činu L.B. údajně slíbil odměnu 30000 Kč. Tím spáchal L.B. trestný čin obecného ohrožení podle § 179 odst. 1 trestního zákona a O.K. týž trestný čin ve formě návodu podle § 10 odst. 1 písm. b) trestního zákona. Za toto jednání okresní soud L.B. odsoudil podle ustanovení § 179 odst. 1 trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku a O.K. podle stejného ustanovení k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Oba obžalovaní byli pro výkon trest u zařazeni do věznice s ostrahou a byla jim uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit poškozené M.Š. způsobenou škodu zaplacením částky 598560 Kč.

V odůvodnění tohoto rozsudku soud zejména uvedl, že L.B. se v přípravném řízení i při hlavním líčení k trestnému jednání v plném rozsahu doznal. Zapálení krejčovské dílny údajně inicioval O.K., který po L.B. požadoval buď vrácení dřívějšího dluhu ve výši 22000-25000 Kč nebo podpálení dílny v K. Pokud by prý L.B. na některou z těchto možností nepřistoupil, vyhrožoval mu O.K. zabitím. L.B. byl výhrůžkám O.K. údajně vystaven i během svého pobytu ve vazbě, a to prostřednictvím dvou příslušníků vězeňské služby, kteří prý na něj opakovaně činili nátlak, aby „na O.K. nic neříkal“.

Podle názoru okresního soudu stěžovatele O.K. usvědčila především výpověď L.B., jenž podrobně popsal, jak jej stěžovatel ke spáchání trestného činu naváděl. Nepřímo jej prý usvědčovala i výpověď S.Š. (přítelkyně L.B.), která potvrdila též to, že na L.B. byl v době jeho vazby vyvíjen nátlak, aby

Nahrávám...
Nahrávám...