dnes je 29.6.2022

Input:

Nález 29/1998 SbNU, sv. 10, K trvalému odmítnutí výkonu civilní služby a k zásadě „ne bis in idem“ v trestním právu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 29

I. ÚS 400/97

K trvalému odmítnutí výkonu civilní služby a k zásadě „ne bis in idem“ v trestním právu

Ústavní soud nemá důvod odchylovat se od své stávající judikatury, podle níž pokračování ve vyhýbání se výkonu civilní služby poté, co za to byl občan pravomocně odsouzen, nelze pokládat za nový trestný čin. „Zásada ne bis in idem nalezla své místo též v čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. ... Toto ustanovení neumožňuje takové uvolnění striktního výkladu či omezení základního práva podle čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, jak to činí § 12 odst. 11 trestního řádu. Rozhodující přitom je, že toto ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je v České republice podle čl. 10 Ústavy bezprostředně závazné a má přednost před zákonem. Tak musí být i aplikováno.“ (srov. nález sp. zn. I. ÚS 184/96, in: Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, Praha C.H. Beck, 1997, str. 216).

Interpretace předpisů trestního zákona a trestního řádu, podle níž při trvalém odmítnutí výkonu civilní služby by byly tyto osoby opakovaně trestně stíhány, je nepřijatelná, neboť pak by bylo toto trvalé odmítnutí ve svých důsledcích vykládáno jako odmítnutí dočasné či krátkodobé.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 4. března 1998 sp. zn. I. ÚS 400/97 ve věci ústavní stížnosti P.K. proti usnesení Nejvyššího soudu ze 17. 9. 1997 sp. zn. 2 Tzn 65/97, kterým byla zamítnuta stížnost pro porušení zákona proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 10. 9. 1992 sp. zn. 4 To 255/92 o zamítnutí odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě z 20. 11. 1991 sp. zn. 1 T 259/91 o odsouzení pro trestný čin vyhýbání se výkonu civilní služby.

I. Výrok

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 1997 sp. zn. 2 Tzn 65/97 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 7. 7. 1992 sp. zn. 1 T 150/92 byl stěžovatel uznán vinným trestným činem vyhýbání se výkonu civilní služby podle ustanovení § 272d odst. 3 trestního zákona, neboť v době od 21. 11. 1991 v Lipnici nad Sázavou v léčebně dlouhodobě nemocných Okresní nemocnice Havlíčkův Brod nadále odmítá vykonávat civilní službu, do níž byl povolán rozhodnutím bývalého Okresního národního výboru v Havlíčkově Brodě ze dne 2. 10. 1990 č. j. 50/86/90 s nástupem od 1. 11 Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 9. 1992 sp. zn. 4 To 255/92 bylo odvolání stěžovatele zamítnuto.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala ministryně spravedlnosti ve prospěch stěžovatele stížnost pro porušení zákona. Uvedla v ní zejména, že stěžovatel byl původně rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 20. 11. 1991 sp. zn. 1 T 259/91 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 1. 1992 sp. zn. 4 To 2/92 uznán vinným, že dne 15. 8. 1991 bez povolení a souhlasu příslušných orgánů opustil místo civilní služby v Okresním ústavu národního zdraví Havlíčkův Brod , kam byl povolán rozhodnutím bývalého Okresního národního výboru v Havlíčkově Brodě ze dne 2. 10. 1990 č. j.

Nahrávám...
Nahrávám...