dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 3/2004 SbNU, sv. 32, K právu na spravedlivý proces

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 3

II. ÚS 153/02

K právu na spravedlivý proces

Pokud správní soud zastavil řízení v důsledku neodstranění vady žaloby, a to absence povinného právního zastoupení, aniž by řádně prověřil, zda navrhovatel ve stanovené lhůtě výzvě soudu vyhověl, svým postupem i rozhodnutím navrhovateli znemožnil výkon jeho základního práva na řádný soudní proces podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 7. ledna 2004 sp. zn. II. ÚS 153/02 ve věci ústavní stížnosti I. K. proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 10. 12. 2001 sp. zn. 30 Ca 282/2001 o zastavení řízení.

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2001 č. j. 30 Ca 282/2001-12 se zrušuje.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která Ústavnímu soudu došla dne 11. 3. 2002 a i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) napadla stěžovatelka usnesení Krajského soudu v Plzni uvedené v záhlaví. Tvrdí, že soud nesprávným procesním postupem a vydáním rozhodnutí o zastavení řízení porušil její ústavní práva. Navrhla, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil.

Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Krajského soudu v Plzni sp. zn. 30 Ca 282/2001, z něhož zjistil následující:

Krajský soud v Plzni vydal dne 10. 12. 2001 pod č. j. 30 Ca 282/2001-12 usnesení, jímž zastavil řízení (výrok I.), stěžovatelce vrátil soudní poplatek 1 000 Kč (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že mezi procesní podmínky řízení o přezkoumání zákonnosti správního rozhodnutí patří i povinné právní zastoupení žalobce advokátem nebo notářem. To neplatí, pokud má žalobce právnické vzdělání, popř. jedná-li za něj osoba, která má právnické vzdělání. Soud konstatoval, že stěžovatelka jako fyzická osoba nebyla při podání žaloby řádně zastoupena. Proto ji usnesením ze dne 9. 10. 2001 vyzval, aby ve lhůtě do 14 dnů předložila plnou moc udělenou advokátovi, jenž ji bude v řízení zastupovat, či doklad o svém právnickém vzdělání, popř. listinu o právnickém vzdělání svého zaměstnance, který ji bude zastupovat. Výslovně ji upozornil na to, že pokud vadu žaloby neodstraní, řízení bude zastaveno. Z vrácené poštovní doručenky zjistil, že stěžovatelka převzala výzvu dne 20. 11. 2001 a tu ve stanovené lhůtě nesplnila. Jejím opomenutím se původně odstranitelná překážka řízení změnila v neodstranitelnou překážku, jež bránila pokračovat v řízení o žalobě.

Stěžovatelka napadla rozhodnutí Krajského soudu v Plzni o zastavení řízení projednávanou ústavní stížností. Namítá, že ve lhůtě stanovené soudem, která jí začala běžet dne 21. 11. 2001, vytknutou vadu žaloby odstranila, neboť dne 27. 11. 2001 zaslala na adresu Krajského soudu v Plzni spolu s průvodním dopisem plnou moc udělenou advokátovi. Obálku, do níž plnou moc uložila, opatřila i příslušnou spisovou značkou, k níž se písemnost vztahovala.

Ústavní soud vyzval podle § 42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu účastníka řízení Krajský soud v Plzni a vedlejšího

Nahrávám...
Nahrávám...