Nález 38/2001 SbNU, sv. 21, K opožděnému podání návrhu na prodloužení vazby; K nezákonnému prodlužování vazby
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 21, nález č. 38
IV. ÚS 332/2000
K opožděnému podání návrhu na prodloužení vazby
K nezákonnému prodlužování vazby
Požadavek zákonnosti trvání vazby v přípravném řízení zahrnuje i právní režim jejího prodlužování ve lhůtách stanovených zákonem [§ 71 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“)]. Návrh na prodloužení lhůty trvání vazby podle § 71 odst. 2 a 6 tr. ř. je nutno doručit soudu nejpozději 15 dnů před skončením příslušné lhůty.
Pokud byl tento návrh příslušnému soudu podán den po nepřekročitelné zákonné patnáctidenní lhůtě, tedy 14 dnů před skončením původní šestiměsíční lhůty trvání vazby, bylo za daného stavu věci povinností dozorového státního zástupce, nepodal-li by svůj návrh včas, již jej nepodávat a propustit obviněného na svobodu nejpozději den po uplynutí lhůty, na niž bylo trvání vazby omezeno. Podal-li přesto státní zástupce předmětný návrh, měl obviněného propustit předseda senátu (soudce přípravného řízení), jemuž byl opožděný návrh na prodloužení vazby doručen. Neučinil-li tak a vazbu prodloužil, měl stížnosti proti tomuto usnesení vyhovět stížnostní soud a dále postupovat podle § 71 odst. 6 věty druhé tr. ř.
Podal-li státní zástupce další návrh na prodloužení doby trvání vazby obviněného včas, tzn. při zachování patnáctidenní lhůty počítané od konce nezákonně prvně pravomocně prodloužené lhůty vazby, nemohly obecné soudy o tomto dalším návrhu rozhodující napravovat předcházející nezákonné, avšak pravomocné rozhodnutí o prvním prodloužení lhůty trvání vazby. Učinit tak mohly, resp. měly jedině cestou podnětu ke stížnosti pro porušení zákona.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 27. února 2001 sp. zn. IV. ÚS 332/2000 ve věci ústavní stížnosti M. Š. proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 z 28. 2. 2000 sp. zn. 20 Nt 502/2000 a ze 17. 4. 2000 sp. zn. 20 Nt 504/2000, jakož i proti usnesením Městského soudu v Praze ze 17. 3. 2000 sp. zn. 44 To 318/2000 a z 5. 5. 2000 sp. zn. 44 To 536/2000 o prodloužení vazby.
I. Výrok
Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. 2. 2000 sp. zn. 20 Nt 502/2000 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2000 sp. zn. 44 To 318/2000, jakož i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 17. 4. 2000 sp. zn. 20 Nt 504/2000 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2000 sp. zn. 44 To 536/2000 se zrušují.
II. Odůvodnění
Dne 1. 6. 2000 došel Ústavnímu soudu včas podaný návrh, jímž stěžovatel napadá usnesení obecných soudů uvedených ve výrokové části tohoto nálezu.
Z důvodů níže uvedených má za to, že napadenými rozhodnutími byla porušena jeho základní práva ústavně zaručená v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“), jakož i v čl. 9 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech č. 120/1976 Sb. (dále jen „Pakt“) a stejně tak v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod č. 209/1992 Sb. a č. 243/1998 Sb. (dále jen „Úmluva“).
1. Proti navrhovateli je vedeno trestní stíhání pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) a odst. 4 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění…
