dnes je 2.10.2022

Input:

Nález 5/2000 SbNU, sv. 17, K zásadě dispoziční ve správním soudnictví; K odstranění nedostatku podání; K soudcovské lhůtě

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 17, nález č. 5

III. ÚS 236/99

K zásadě dispoziční ve správním soudnictví
K odstranění nedostatku podání
K soudcovské lhůtě

1. Smyslem stanovení soudcovské lhůty je vymezení času za účelem provedení určitého procesního úkonu účastníkem řízení. Splní-li účastník řízení uloženou povinnost před uplynutím soudcovské lhůty a z jeho projevu vůle není patrné, že jde pouze o dílčí úkon, byl tímto účel soudcovské lhůty naplněn a uvažovat o jejím dalším plynutí nemá rozumný smysl (závěr opačný platí ale pro případ, že by soud, aniž by účastník řízení jakkoli na výzvu k odstranění vad podání reagoval, pokračoval v řízení dříve, než by uplynula soudcovská lhůta).

2. Přístup, jenž by konkrétní právní argumentaci obsahovou, neobsahující však odkaz na přesně označené ustanovení právního předpisu, považoval k naplnění zásady dispoziční v řízení o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy za nedostatečnou, nutno považovat za přepjatý formalismus, v jehož důsledku je dotčeno základní právo plynoucí z čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 13. ledna 2000 sp. zn. III. ÚS 236/99 ve věci ústavní stížnosti Dr. E. K. a S. B. proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 31. 3. 1999 sp. zn. 30 Ca 270/98, jímž byl odmítnut opravný prostředek proti rozhodnutí Okresního úřadu v Klatovech - okresního pozemkového úřadu - ze dne 16. 9. 1998 č. j. PÚ 1020/95, že stěžovatelé nejsou vlastníky nemovitostí.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. března 1999 sp. zn. 30 Ca 270/98 se zrušuje.

II. Odůvodnění

1. Návrhem podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 11. 5. 1999, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelé domáhají zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 1999 sp. zn. 30 Ca 270/98, jímž byl odmítnut opravný prostředek proti rozhodnutí Okresního úřadu v Klatovech - okresního pozemkového úřadu - ze dne 16. 9. 1998 č. j. PÚ 1020/95. Uvedeným rozhodnutím soudu se cítí být dotčeni v základním právu na soudní ochranu a na soudní přezkoumávání rozhodnutí orgánu veřejné správy plynoucím z čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Z obsahu spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. 30 Ca 270/98, jejž si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno následující:

Okresní úřad v Klatovech - okresní pozemkový úřad - v rozhodnutí ze dne 16. 9. 1998 č. j. PÚ 1020/95 vyslovil dle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále též „zákon o půdě“), že M. K.-B., právní předchůdce Dr. E. K., a S. B. nejsou vlastnicemi přesně určených nemovitostí. Své rozhodnutí odůvodnil v první řadě povahou předmětných nemovitostí, jejichž vydání dle názoru pozemkového úřadu nespadá pod režim zákona o půdě, nýbrž je upraveno zákonem o mimosoudních rehabilitacích. Dále pak poukázal na opožděnost, resp. předčasnost podání výzvy na vydání věci, když ta byla uplatněna dne 4. 4. 1995, a to podle § 13 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění

Nahrávám...
Nahrávám...