dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 5/2004 SbNU, sv. 32, K postupu správního soudu v případě, kdy správní orgán nejedná s někým jako s účastníkem řízení, ač s ním takto jednáno být mělo

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 5

IV. ÚS 656/02

K postupu správního soudu v případě, kdy správní orgán nejedná s někým jako s účastníkem řízení, ač s ním takto jednáno být mělo

Postup soudu, který odmítnutím opravného prostředku proti rozhodnutí správního úřadu jen z toho důvodu, že stěžovatelé nebyli účastníky řízení před správním úřadem, nenapraví pochybení správního orgánu spočívající v tom, že se stěžovateli jako s účastníky řízení jednáno nebylo, ačkoli s nimi takto jednáno mělo být, je odepřením práva na soudní ochranu; takový postup soudu zakládá porušení čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. I ve vztahu k okruhu účastníků je totiž pro správní soud rozhodující skutkový stav, jak jej zjistil správní orgán, to ovšem pouze za předpokladu, že skutková zjištění provedená správním orgánem jsou úplná a bezvadná. V opačném případě, tedy je-li provedené dokazování nedostačující nebo zatížené vadami, je povinností správního soudu napadené správní rozhodnutí zrušit jako nezákonné a vrátit věc správnímu orgánu k dalšímu řízení.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 15. ledna 2004 sp. zn. IV. ÚS 656/02 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. L. a spol. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 10. 7. 2002 sp. zn. 22 Ca 43/2002, jímž byl odmítnut opravný prostředek stěžovatelů proti rozhodnutí Okresního úřadu v Třebíči, okresního pozemkového úřadu, ohledně vlastnictví nemovitostí.

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2002 č. j. 22 Ca 43/2002-61 se zrušuje.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností stěžovatelé napadají shora označené usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byl odmítnut jejich opravný prostředek proti rozhodnutí Okresního úřadu v Třebíči, okresního pozemkového úřadu, (dále též „pozemkový úřad“) ze dne 9. 2. 1996 č. j. POZ 111/5189/92-Du/P1/Ko, s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i porušení čl. 4 odst. 4 Listiny. V ústavní stížnosti připomínají, že Ústavní soud svým nálezem ze dne 7. 1. 2002 sp. zn. IV. ÚS 592/2000 zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2002 sp. zn. 22 Ca 160/2000 a v odůvodnění svého rozhodnutí zavázal Krajský soud v Ostravě, aby posoudil, zda stěžovatelé byli, resp. se stali účastníky předchozího správního řízení (s ohledem na úmrtí J. R.), a aby krajský soud v této souvislosti ústavně konformním způsobem vyložil ustanovení § 4 odst. 4 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále též „zákon o půdě“). Krajský soud v Ostravě se však uvedenou problematikou odmítl zabývat a napadeným usnesením opravný prostředek stěžovatelů opětovně odmítl s odůvodněním, že stěžovatelé nebyli k jeho podání oprávněni, neboť nebyli účastníky řízení před pozemkovým úřadem. Stěžovatelé namítají odepření spravedlnosti a uvádějí, že jestliže jejich právní předchůdce, J. R., byl oprávněnou

Nahrávám...
Nahrávám...