Nález 67/2003 SbNU, sv.30, K povaze rozhodnutí o daňové ztrátě
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 67
I. ÚS 412/01
K povaze rozhodnutí o daňové ztrátě
Krajský soud dospěl v napadeném rozhodnutí k závěru, že rozhodnutí o daňové ztrátě je rozhodnutím předběžné povahy, které je podle § 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu vyloučeno ze soudního přezkumu, a proto řízení podle § 250d odst. 3 občanského soudního řádu zastavil.
Ústavní soud je jiného názoru. Pokud podle účetnictví výdaje poplatníka přesáhnou příjmy, je rozdíl ztrátou, kterou lze odečíst od základu daně v následujících letech po zdaňovacím období, v němž ztráta vznikla. Od základu daně tedy lze v následujících zdaňovacích obdobích odečítat takovou výši daňové ztráty, která byla vyměřena a o které bylo takto závazným způsobem rozhodnuto. Pro vyměření daňové ztráty se použijí obdobně ustanovení zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, o vyměření a dodatečném vyměření daně (§ 46 tohoto zákona) a z vydaného rozhodnutí musí daňový subjekt vycházet a respektovat je.
Podle Ústavního soudu se v takovém případě proto jedná o rozhodnutí, které zasahuje do hmotněprávního postavení účastníka řízení, a nelze je považovat za pouhé rozhodnutí předběžné povahy.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 27. května 2003 sp. zn. I. ÚS 412/01 ve věci ústavní stížnosti Dr. R. Z. proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 29. 3. 2001 sp. zn. 30 Ca 54/2001, kterým bylo zastaveno řízení o stěžovatelčině žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Plzni z 15. 1. 2001 č. j. 6231/110/2000, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na základ daně, daň a ztrátu z příjmů fyzických osob vydanému Finančním úřadem v Plzni 2. 5. 2000 pod č. j. 123779/00/138514/1082, doměřujícímu jí dodatečně daňovou ztrátu.
Výrok
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2001 sp. zn. 30 Ca 54/2001 se zrušuje.
Odůvodnění
I.
Ústavní stížností se stěžovatelka s odvoláním na tvrzené porušení čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2001 sp. zn. 30 Ca 54/2001, kterým bylo zastaveno řízení o stěžovatelčině žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Plzni ze dne 15. 1. 2001 č. j. 6231/110/2000. Jím bylo zamítnuto její odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na základ daně, daň a ztrátu z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 1998 vydanému Finančním úřadem v Plzni dne 2. 5. 2000 pod č. j. 123779/00/138514/1082, doměřujícímu jí dodatečně daňovou ztrátu ve výši -11 616 433 Kč, to jest, daňová ztráta byla stanovena ve výši 1 186 210 Kč oproti původně uplatněné daňové ztrátě ve výši 12 802 643 Kč.
Stěžovatelka uvedla, že daňovou ztrátu jí správce daně doměřil s odůvodněním, že P. s. o. c., v. o. s., ve které je společnicí, užila chybný postup při výpočtu rezervy na opravy hmotného majetku a uplatnila z tohoto důvodu daňovou ztrátu v rozporu se zákonem. Krajský soud v Plzni řízení o stěžovatelčině žalobě proti výše uvedenému rozhodnutí Finančního ředitelství v Plzni zastavil s poukazem na § 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.), jelikož…