dnes je 4.10.2022

Input:

Nález 69/1998 SbNU, sv. 11, K provádění důkazů a jejich hodnocení v občanském soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 11, nález č. 69

II. ÚS 255/97

K provádění důkazů a jejich hodnocení v občanském soudním řízení

Za situace, kdy v době uzavření kupní smlouvy bylo již vlastnictví k pozemkům v užívání zemědělských družstev devastováno v takové míře, že účastníci smluvních vztahů při převodu ve skutečnosti o nich ani vážněji neuvažovali, nelze pouze na základě výpovědi jednoho účastníka, byť věrně odrážející skutečnou situaci, dospět k závěru, že nešlo o skutkovou podstatu bezúplatného převodu dle § 8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, neboť takové hodnocení jediného důkazu vůbec neodpovídá § 6 občanského soudního řádu ukládajícímu soudu zjistit skutečný stav věci, ani § 132 občanského soudního řádu, dle něhož soudy hodnotí důkazy sice podle své úvahy, ale nikoli účelově či libovolně.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 10. června 1998 sp. zn. II. ÚS 255/97 ve věci ústavní stížnosti J. B. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 24. 4. 1997 sp. zn. 22 Co 21/96, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Pardubicích z 22. 9. 1995 sp. zn. 8 C 175/93 o zamítnutí žaloby na zrušení kupní smlouvy.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 1997 č. j. 22 Co 21/96-54 a rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 22. září 1995 č. j. 8 C 175/93-43 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 22. 9. 1995 sp. zn. 8 C 175/93 byla zamítnuta její žaloba na zrušení kupní smlouvy uzavřené dne 29. 11. 1962 a registrované bývalým Státním notářstvím v Pardubicích dne 20. 2. 1963 pod sp. zn. P. R. 62/63, a to v části, kterou byly stěžovatelkou na tehdejšího kupce bezplatně převedeny zemědělské pozemky, a to p. č. 367/4 v kat. území Ch., p. č. 413/19 v kat. území K. a p. č. 381/3 v kat. území V.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. 4. 1997 sp. zn. 22 Co 21/96 o odvolání stěžovatelky rozhodl tak, že rozsudek Okresního soudu v Pardubicích potvrdil. Stěžovatelka svůj nárok opírala o znění § 8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen „zákon o půdě“) v platném znění. Namítala, že zemědělské pozemky kupující straně neprodala, ale že na nátlak notáře byly na kupujícího převedeny bezplatně v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily.

Původní žaloba směřovala proti J. K., P-u K. a P-ě K., byla však po vyjasnění situace, zvláště s přihlédnutím k usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 28. 7. 1994 č. j. D 997/93-21 v projednávání dědictví po zemřelém F. K., narozeném 10. 5. 1949 a zemřelém dne 23. 5. 1993, omezena pouze na P-u K., která se stala jedinou vlastnicí nemovitostí, na něž byl uplatněn restituční nárok.

Okresní soud v Pardubicích pod bodem I. svého rozsudku ze dne 22. září 1995, č. j. 8 C 175/93-43 proti dvěma prvním žalovaným řízení zastavil. Odvolání stěžovatelky směřovalo proti zamítnutí návrhu na zrušení části kupní smlouvy ze dne 29. 11. 1962 obsaženému v části

Nahrávám...
Nahrávám...