dnes je 2.12.2022

Input:

Nález 71/1999 SbNU, sv. 14, K rovnosti stran a k osvobození právnických osob od soudního poplatku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 14, nález č. 71

I. ÚS 13/98

K rovnosti stran a k osvobození právnických osob od soudního poplatku

Jednou ze stěžejních zásad spravedlivého procesu je zásada rovnosti stran zakotvená v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a v čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, která se promítá také do řady ustanovení procesních předpisů. Např. v § 18 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) se výslovně stanoví rovné postavení účastníků v občanském soudním řízení, z něhož plyne pro soud povinnost zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Proto je třeba při interpretaci § 138 odst. 1 o.s.ř. vycházet z uvedené ústavní zásady rovnosti. Touto problematikou se již Ústavní soud zabýval v obsahově shodných věcech pod sp. zn. IV. ÚS 13/98 a sp. zn. II. ÚS 13/98 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, nálezy č. 98 a 131), v nichž vyslovil tento názor: „Právnické osoby, mezi něž patří i jednotky územní samosprávy, mají způsobilost být účastníkem řízení, a soud s nimi tedy musí zacházet stejným způsobem jako s účastníkem řízení, který je fyzickou osobou. Skutečnost, že zjišťování poměrů právnické osoby při rozhodování o osvobození od soudních poplatků by mělo být obtížné či nákladné, sama o sobě nemůže být důvodem k tomu, aby u takového účastníka řízení byla předem a bez dalšího vyloučena možnost použití § 138 odst. 1 o.s.ř., jehož aplikace může ve svých důsledcích ovlivnit i tak významné právo, jako je právo na přístup k soudu. Je pak věcí judikatury obecných soudů, aby vymezila kritéria poměrů, z nichž bude při aplikaci tohoto ustanovení u právnických osob vycházet.“

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 11. května 1999 sp. zn. I. ÚS 13/98 ve věci ústavní stížnosti Městské části Praha 14 proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze 17. 9. 1997 sp. zn. 34 Ro 382/97 a proti usnesení Městského soudu v Praze z 26. 11. 1997 sp. zn. 14 Co 697/97 o nepřiznání osvobození od soudních poplatků.

I. Výrok

Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 17. 9. 1997 sp. zn. 34 Ro 382/97 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 1997 sp. zn. 14 Co 697/97 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka se včas podanou ústavní stížností domáhá zrušení obou výše uvedených soudních rozhodnutí, jimiž bylo v její věci jako žalobkyně proti žalovanému Ing. J. M. rozhodnuto, že jí nepřísluší právo na osvobození od soudního poplatku za podání žalobního návrhu. Podle tvrzení stěžovatelky se v odůvodněních obou napadených soudních rozhodnutí shodně uvádí, že „je pojmově vyloučeno u právnických osob přiznávat osvobození od zaplacení soudních poplatků, jelikož nelze posuzovat poměry právnické osoby z hlediska jejích sociálních poměrů a jen těžko by se hledalo kritérium pro zjištění majetkových poměrů u právnických osob obecně“.

Podle názoru stěžovatelky došlo postupem obecných soudů k porušení čl. 95 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), podle něhož je soudce při svém rozhodování vázán zákonem, čl. 96 Ústavy, podle něhož mají všichni účastníci řízení před soudem rovná práva, a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), podle

Nahrávám...
Nahrávám...