dnes je 1.12.2022

Input:

Nález 73/1997 SbNU, sv. 8, K vymezení okruhu účastníků řízení o zápis práva do katastru nemovitostí;

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 8, nález č. 73

I. ÚS 279/95

K vymezení okruhu účastníků řízení o zápis práva do katastru nemovitostí
K ochraně spoluvlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod

Je nesprávná interpretace § 4 a § 5 zákona č. 265/1992 Sb. novelizovaného zákonem č. 90/1996 Sb., že účastníky řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí jsou jen účastníci právního úkonu. Tato interpretace pojímající uvedený zákon za lex specialis vede k jeho izolaci v právním systému, protože nerespektuje ani základní zásady správního řádu. Citovaný zákon v § 3 odst. 2 uvádí, že na řízení o povolení vkladu se vztahuje zákon o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Ustanovení „ jinak“ však nezpůsobuje derogaci správního řádu a ponechává v platnosti taková ustanovení, jako je § 14 odst. 1: „Účastníkem řízení je ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny; účastníkem řízení je i ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokáže opak“.

Spoluvlastnictví velmi úzce navazuje na ochranu vlastnického práva poskytovanou zejména podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Spoluvlastnictví je výrazem vlastnického vztahu ke společné věci s těmi důsledky, že spoluvlastník může svým podílem nakládat jen s ohledem na zájmy ostatních spoluvlastníků. Proto stejně tak, jak nikdo v zásadě nemůže být spravedlivě nucen, aby setrvával ve spoluvlastnickém vztahu, tak nemůže být nucen, aby přijal jiného spoluvlastníka bez projevu vlastní vůle. V obou případech při neshodě rozhoduje soud.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 11. června 1997 sp. zn. I. ÚS 279/95 ve věci ústavní stížnosti C.M. a ing. M.M. proti usnesení Městského soudu v Praze ze 6. 10. 1995 sp. zn. 38 Ca 150/95 o zastavení řízení o žalobě proti rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

I. Výrok

Ústavní stížnosti se vyhovuje a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 1995 čj. 38 Ca 150/95-9 se zrušuje.Návrh na zrušení § 2 odst. 3, § 4 odst. 1, části ust. § 5 odst. 3 a 4 a části ust. § 17 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., dále ust. § 5 odst. 3 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb., a ust. § 33 až § 35 vyhlášky č. 190/1996 Sb., podaný spolu s ústavní stížností, se odmítá.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 7. 12. 1995, došlou Ústavnímu soudu dne 11. 12. 1995, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 1995 čj. 38 Ca 150/95-9, které nabylo právní moci dne 27. 10. 1995, tedy ústavní stížností podanou včas ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatelé domáhají zrušení tohoto usnesení pro porušení čl. 1 a čl. 2 odst. 2, čl. 9 odst. 3 a čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a čl. 2 odst. 3,

Nahrávám...
Nahrávám...