dnes je 29.6.2022

Input:

Nález 83/2004 SbNU, sv. 33, K posuzování protiprávního zvýhodnění nabyvatele při rozhodování o restitučním nároku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 33, nález č. 83

I. ÚS 555/03

K posuzování protiprávního zvýhodnění nabyvatele při rozhodování o restitučním nároku

Obecné soudy v podmínkách právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky) nemohou při aplikaci zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zcela přehlížet jeho účel tak, že bez dalšího odkážou na hodnotovou orientaci tehdejších orgánů, jež ve věci nabývání předmětných nemovitostí rozhodovaly, aniž by se zabývaly skutečností, do jaké míry tato orientace na straně jedné a tehdejší společenské postavení a postoje žadatele na straně druhé bezprostředně ovlivnily výsledek výběrového řízení. Obecné soudy podle Ústavního soudu dostatečně neodůvodnily při posuzování férovosti tehdejšího výběrového řízení, jakou roli měla skutečnost, že nabyvatel nemovitostí byl prominentním funkcionářem ve státním podniku a v ÚV KSČ, na celý průběh (dvojí výběrové řízení, dodatečné zařazení přihlášky) a výsledek výběrového řízení ve vztahu ke všem ostatním účastníkům tohoto řízení, kteří v takovém postavení zřejmě nebyli. Konstatování, že tyto skutečnosti byly jedním z předních kritérií výběru a že bylo zcela na tehdejších orgánech, zda toto kritérium upřednostní, je podle Ústavního soudu v rozporu s účelem, jehož má být v restitučních řízeních dosaženo. Takové, ve své podstatě cynické, zhodnocení důkazů zcela pomíjí požadavek materiálního právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky) mnohokrát Ústavním soudem vyslovený. Z něj plyne povinnost soudů rozpoznat prozařování ústavních principů do právních norem chápaných materiálně, tedy nejen ve formálně-technickém smyslu.

Má-li právní norma poskytovat určité skupině osob zvýhodnění, musí být takové zvýhodnění věcně podloženo. Věcnost však nelze nalézt ve zvýhodnění plynoucím z angažovanosti v někdejší KSČ. Hodnocení těchto skutečností totiž nemůže být provedeno bez ohledu na dnes platné konstitutivní hodnoty a principy demokratického právního státu tak, jak jsou vyjádřeny v ústavním pořádku České republiky. Ústavní soud ve shodě s Evropským soudem pro lidská práva k tomu judikoval, že jen takto omezeně, hodnotově diskontinuálně, lze chápat kontinuitu se „starým právem“.

Při rozhodování podle § 4 odst. 2 zákona o mimosoudních rehabilitacích nemůže obecný soud bez dalšího rezignovat na zkoumání toho, zda byla zachována rovnost uchazečů o nabytí věci, odkazem na to, že záleželo pouze na úvaze tehdy rozhodujících orgánů, kterému uchazeči bude věc prodána, či konstatováním, že jde sice o hlediska poplatná tehdejšímu režimu, nicméně jejich uplatnění nezakládá zvýhodnění osoby nabyvatele. Jestliže soudy zhodnotily provedené důkazy týkající se naplnění podmínky protiprávního zvýhodnění tak, že vedlejší účastníci nebyli při nabývání předmětných nemovitostí zvýhodněni, přičemž tento závěr odůvodnily tak, že bylo věcí tehdejších orgánů, která kritéria považovaly za rozhodující a v konečném důsledku kterého z uchazečů o nabytí nemovitostí vybraly, nedostály účelu, který sleduje zákon o mimosoudních rehabilitacích.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu)

Nahrávám...
Nahrávám...