Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Neobsazený výbor společenství vlastníků

19.10.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.6
Neobsazený výbor společenství vlastníků

Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Jana Führerová

Společenství vlastníků, jakožto právnická osoba, je navenek zastupováno svým statutárním orgánem, a to buď výborem jako orgánem kolektivním, anebo předsedou společenství vlastníků jako orgánem individuálním. V současné době je stále více společenství vlastníků jednotek postaveno před situaci, kdy výbor není plně obsazen často z důvodu nezpůsobilosti shromáždění se usnést (na zasedání shromáždění se nedostaví členové s potřebným počtem hlasů) či snad ještě častěji z důvodu neexistence zájemce, který by chtěl vykonávat funkci člena statutárního orgánu.

Členem výboru se může stát osoba, která je svéprávná a bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona (zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), přičemž za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „občanský zákoník”), nestanoví minimální počet členů výboru, a ten by proto měl být určen ve stanovách společenství. Předsedou společenství vlastníků může být z logiky věci pouze jedna osoba, a proto lze dovodit, že výbor by měl mít alespoň dva členy, aby mohl být orgánem kolektivním. Občanský zákoník nestanoví ani délku funkčního období, a proto lze doporučit toto ve stanovách upravit tak, aby se případným zájemcům nezdálo funkční období nepřiměřeně dlouhé, a tedy aby jeho délka neodradila případné zájemce od přijetí funkce člena výboru. Pokud se ani pak neobjeví žádný zájemce o výkon funkce člena výboru, lze přenechat obsazení výboru společnostem, jež se správou nemovitostí dlouhodobě zabývají, tedy obsadit statutární orgán „profesionálním předsedou společenství”.

Jmenování členů výboru soudem

V případě, že počet členů výboru poklesne tak, že výbor společenství vlastníků jednotek nemá dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, uplatní se ust. § 165 odst. 1 NOZ a chybějící členy jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, soud. Výbor je způsobilý se usnášet za účasti většiny členů, proto počet členů potřebných pro rozhodování dle předchozí věty chápeme jako prostou většinu všech členů výboru. Každý, kdo osvědčí právní zájem, pak může navrhnout, aby chybějící členy jmenoval soud, přičemž soud jmenuje chybějící členy na dobu, než budou noví členové povoláni postupem určeným ve stanovách. Právní zájem se bude odvíjet především od toho, zda se jmenování potřebného počtu členů výboru může projevit v majetkové sféře, právním postavení apod. osoby, která příslušný návrh podává. V případě společenství vlastníků jednotek lze právní zájem předpokládat zejména u zbývajících členů výboru, členů jiných volených orgánů (např. kontrolní komise) či členů společenství vlastníků (vlastníků jednotek v domě). Právní zájem mohou osvědčit i jiné osoby, např. věřitelé, zaměstnanci, správce (na základě mandátní či příkazní smlouvy) atd.

Pro soudní řízení, jehož předmětem je jmenování chybějících členů výboru, je dle ustanovení § 3 a § 86 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, příslušný krajský soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku dle místa svého sídla. Příslušný krajský soud (v Praze se bude jednat o městský soud) lze zjistit například z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek.

Samotný návrh na jmenování členů výboru