dnes je 30.11.2021

Input:

Neplatnost usnesení shromáždění z důvodu nedoručené pozvánky

12.10.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9.16
Neplatnost usnesení shromáždění z důvodu nedoručené pozvánky

Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Jakub Hrček

Odvolací soud má za to, že navrhovatelce pozvánka na shromáždění konané dne 10. 4. 2014 nebyla doručena a ani jinak se o jeho konání nedozvěděla. Tato skutečnost sama o sobě je důvodem vyslovení neplatnosti všech usnesení přijatých tímto shromážděním, neboť došlo k zásadnímu porušení jak stanov společenství vlastníků, tak i zákona v ust. § 1207 NOZ (srovnej přiměřeně R 22/2009 či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 590/2009 či sp. zn. 29 Cdo 2966/2016).

Za situace, kdy na předmětném shromáždění byly za jednoho člena D., stavební bytové družstvo, do výboru zvoleny dvě osoby – M. K., P. S., je nutno jejich volbu považovat za neplatnou pro rozpor se stanovami.

Komentář usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 10. 2018, sp. zn. 5 Cmo 183/2018

Jedna členka společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ”) se domáhala prostřednictvím žaloby vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění SVJ, jelikož jí nebyla na toto shromáždění vůbec doručena pozvánka, a z toho důvodu se tak shromáždění neúčastnila, když se o jeho konání nedozvěděla ani jiným způsobem.

Členka dále namítala, že do výboru SVJ byly zvoleny dvě fyzické osoby, které však nebyly členy SVJ, ale byly zvoleny jakožto zástupci jiného člena SVJ – právnické osoby.

K neplatnosti usnesení z důvodu nedoručení pozvánky

Vrchní soud v Olomouci (dále jen „Vrchní soud”) v rámci svého rozhodnutí konstatoval, že v případě, že pozvánka na shromáždění SVJ není řádně doručena, byť jedinému členovi SVJ, je naplněn důvod neplatnosti jakýchkoli usnesení přijatých na takovém shromáždění, a to bez ohledu na obsah takového usnesení.

Tuto neplatnost pak Vrchní soud shledal z důvodu rozporu tohoto postupu se stanovami SVJ v projednávané věci a současně z důvodu rozporu se zákonem, konkrétně pak ustanovením § 1207 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Neplatně obsazený výbor SVJ

Nad rámec výše uvedeného se pak Vrchní soud zabýval volbou členů výboru SVJ, když v rámci shromáždění byly zvoleni jakožto zástupci právnické osoby, která byla členem SVJ, dvě fyzické osoby.

Takovou volbu pak Vrchní soud shledal jako neplatnou, jelikož byla v rozporu se zákonem i stanovami SVJ.

Vrchní soud jednak konstatoval, že za jednoho člena SVJ, i když se jedná o právnickou osobu, může být zvolen pouze jeden člen orgánu SVJ. Dále pak Vrchní soud konstatoval, že v případě, že je členem SVJ právnická osoba, nelze za ni do příslušného orgánu SVJ zvolit přímo konkrétní fyzickou osobu, ale vždy je nutné zvolit danou právnickou osobu. Osoba, jež za právnickou osobu jedná, typicky její statuární orgán, pak není členem orgánu SVJ, ale je jen pouhým zástupcem.

Proto Vrchní soud konstatoval, že nehledě na výše uvedené byla volba členů výboru SVJ neplatná, když byly za jednoho člena SVJ (právnickou osobu) zvoleny dvě konkrétní fyzické osoby a tyto osoby nebyly členy SVJ, ale byly pouhými zástupci člena SVJ – právnické osoby.

Za právnickou osobu pak vždy musí jednat konkrétní fyzická osoba, ale tato fyzická osoba je vždy pouhým zástupcem právnické osoby jednajícím jejím jménem a na její účet.

Text usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 10. 2018, sp. zn. 5 Cmo 183/2018

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Šindelářové a soudců JUDr. Aleny Ježíkové a Mgr. Jakuba Černoška ve věci

navrhovatelky:

Anna Rxxxxxx, narozená xxxxxxxx bytem xxxxxxxxx

za účasti:

Společenství vlastníků jednotek Oblá 77, IČO 02936267 sídlem Oblá 458/77, Nový Lískovec, 634 00 Brno

o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků konaného dne 10. 4. 2014

o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2018, č. j. 35 Cm 164/2015-289

takto:

I.

Usnesení Krajského soudu v Brně se mění tak, že se vyslovuje neplatnost usnesení shromáždění Společenství vlastníků jednotek Oblá 77 konaného dne 10. 4. 2014, kterými byli do výboru společenství vlastníků zvoleni Bc. A. Č., M. K. a P. S.

II. Společenství vlastníků jednotek Oblá 77 je povinno zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Shora označeným usnesením krajský soud rozhodl, že se nevyslovuje neplatnost usnesení přijatých na shromáždění Společenství vlastníků jednotek Oblá 77, IČO 02936267 (dále společenství vlastníků) konaném dne 10. 4. 2014, a to usnesení o zvolení Bc. A. Č., M. K. a P. S. do výboru společenství vlastníků (odstavec I výroku), a uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastníku řízení náhradu nákladů řízení ve výši 2 033 Kč (odstavec II výroku). Krajský soud učinil jednotlivá zjištění z listinných důkazů, a to z pozvánky vystavené představenstvem družstva D., stavební bytové družstvo, ze zápisu z jednání shromáždění společenství vlastníků ze dne 10. 4. 2014, včetně prezenční listiny, z usnesení rejstříkového soudu ze dne 6. 3. 2014, č. j. S 10577/RD3/KSBR, Fj 17454/2014, z úplného výpisu z veřejného rejstříku ohledně společenství vlastníků a ze stanov společenství vlastníků přijatých dne 17. 12. 2013. Tato zjištění jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení a odvolací soud na ně pro stručnost odkazuje.

2. Po skutkové stránce soud prvního stupně dovodil následující: Dne 10. 4. 2014 se konalo shromáždění společenství vlastníků, přičemž pozvánka na toto shromáždění byla vystavena družstvem D., stavební bytové družstvo, a to v reakci na výzvu rejstříkového soudu k nové volbě výboru za situace, kdy předchozí volba byla soudem shledána neplatnou. Na shromáždění byli přítomni vlastníci s počtem 22 752 hlasů z celkového počtu 41 172 hlasů, tj. 55,26 % všech hlasů, a tedy shromáždění bylo usnášeníschopné. Navrhovatelka se tohoto shromáždění nezúčastnila, a to ani v zastoupení, přičemž důvod své nepřítomnosti v průběhu řízení neuvedla. Všemi přítomnými hlasy byli následně zvoleni jako členové výboru společenství vlastníků Bc. A. Č., M. K. a P. S., kteří funkci člena výboru vykonávali od 10. 4. 2014 do 8. 10. 2015.

3. V rámci právního hodnocení krajský soud dovodil, že ačkoliv se navrhovatelka shromáždění z neuvedených důvodů neúčastnila, je možné ji považovat za přehlasovaného vlastníka, zvláště pokud jí nebyla doručena pozvánka, což nebylo možné vyloučit. V tomto směru krajský soud odkázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009. Dále krajský soud za „důležitou záležitost” ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 občanského zákoníku považoval (opakovanou) volbu členů výboru. K otázce zvolení dvou zástupců člena společenství vlastníků - právnické osoby do výboru společenství vlastníků krajský soud uvedl, že stanovy v čl. VI. odst. 2) a ani zákon v ust. § 1209 odst. 2 občanského zákoníku uvedené nevylučují. Toto zákonné ustanovení dokonce nepodmiňuje postavením člena voleného orgánu společenství ani členství ve společenství vlastníků jednotek. Stanovy ani zákon dále nestanoví podmínku odborné způsobilosti či kvalifikační předpoklady člena voleného orgánu společenství vlastníků, a proto navrhovatelka takovými námitkami rozhodnutí shromáždění zpochybnit nemohla. K otázce způsobu svolání a vlastnímu jednání a rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků se krajský soud vyjádřil tak, že „neshledal ani rozpor s dobrými mravy ani porušení takového zákonného ustanovení, jehož smysl či účel by vyžadoval prohlášení usnesení přijatých na shromážděních za neplatná”. Uvedené shromáždění svolal člen — družstvo D., stavební bytové družstvo, jehož podíl na hlasech ve společenství vlastníků v době svolání činil 40,79 %, tedy více než požaduje článek VII. odst. 6) stanov. Navíc shromáždění bylo svoláno v reakci na výzvu rejstříkového soudu učiněnou v průběhu řízení o „prvozápisu” do veřejného rejstříku a za situace, kdy rejstříkový soud shledal neplatnou předchozí volbu členů výboru. Oprávnění člena D., stavební bytové družstvo svolat shromáždění společenství vlastníků rovněž podle názoru krajského soudu plyne z ust. § 1207 odst. 1 občanského zákoníku. Krajský soud dále vyslovil názor, že i v případě, že by se do sféry navrhovatelky nedostala pozvánka na shromáždění, nemohlo by mít toto porušení stanov v projednávané věci závažné právní následky, protože shromáždění bylo usnášeníschopné a k rozhodnutí o projednávaných bodech programu zcela postačovaly hlasy členů společenství vlastníků, kteří se tohoto shromáždění účastnili (ust. § 260 odst. 1 občanského zákoníku). Krajský soud proto měl za to, že je v zájmu společenství vlastníků hodném právní ochrany neplatnost volby nevyslovit.

4. Odstavec II výroku o náhradě nákladů řízení krajský soud odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.

5. Proti tomuto usnesení, a to do obou jeho výroků, podala navrhovatelka včas odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení. Dle názoru navrhovatelky je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť krajský soud nevyvodil žádné, pro rozhodnutí významné závěry. Krajský soud se neřídil pokyny odvolacího soudu, neprovedl důkazy, které mu odvolací soud uložil provést, nezdůvodnil, proč neprovedl navrhovatelkou navržené důkazy, a dále se nijak nevypořádal s námitkami navrhovatelky. Navrhovatelka v odvolání zopakovala dosavadní zásadní námitky týkající se jednak volby členů výboru a dále nezpůsobilosti osob jmenovaných do výboru k výkonu dané funkce. Podle názoru navrhovatelky představenstvo družstva jakožto člena společenství vlastníků nebylo oprávněno shromáždění svolat, dále navrhovatelka nebyla na shromáždění řádně pozvána, přičemž o tomto shromáždění vůbec nevěděla, a zejména paní K. a pan S. nemohli být zvoleni členy výboru společenství vlastníků. Paní K. a pan S. k 10. 4. 2014 nebyli vlastníky žádné jednotky v domě a nikdy nebyli členy společenství vlastníků. Jedinou právnickou osobou tehdy vlastnící jednotku v domě bylo zmíněné družstvo, přičemž paní K. a pan S. byli do výboru zvoleni jako zástupci tohoto družstva, což je nepřípustné. Podle stanov společenství vlastníků členem výboru může být jen fyzická osoba - člen či společný člen společenství vlastníků, nebo zmocněný zástupce právnické osoby - člena společenství vlastníků. Žádný vlastník jednotky tedy nemůže v kolektivním orgánu - výboru obsadit více než „jedno křeslo”. Navíc po účinnosti stanov ze dne 17. 12. 2013 nemohl být platně zvolen žádný člen „alespoň tříčlenného” výboru, neboť takové vymezení výboru ve stanovách je neurčité. Další odvolací námitky navrhovatelky se týkaly absence předpokladů zvolených členů výboru pro výkon této funkce.

6.Společenství vlastníků se k podanému odvolání nevyjádřilo.

7. Krajský soud v projednávané věci poprvé rozhodl rozsudkem ze dne 7. 6. 2016, č. j. 35 Cm 164/2015 - 83, kterým „žalobu” na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění ze dne 10. 4. 2014 o volbě Bc. Č., M. K. a P. S. do výboru společenství vlastníků zamítl.

8. Na základě odvolání navrhovatelky vrchní soud usnesením ze dne 19. 1. 2017, č. j. 5 Cmo 249/2016 - 150 napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud považoval rozsudek krajského soudu za předčasný, nebo soud prvního stupně se nezabýval tím, zda „žaloba” byla podána včas, tj. v průběhu prekluzivní lhůty dle ust. § 1209 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku. Odvolací soud uložil krajskému soudu, aby postavil najisto, zda navrhovatelka podala návrh, který je předmětem tohoto řízení, včas, dále, aby posoudil, zda ke svolání shromáždění došlo v souladu se stanovami ze dne 17. 12. 2013, kterými společenství vlastníků bylo ke dni svolání přezkoumávaného shromáždění vázáno.

9.Krajský soud následně rozhodl rozsudkem ze dne 9. 5. 2015, č. j. 35 Cm 164/2015 - 173, kterým nevyslovil neplatnost usnesení přijatých na shromáždění společenství vlastníků konaném dne 10. 4. 2014, a to usnesení o zvolení Bc. A. Č., M. K. a P. S. do výboru společenství vlastníků.

10.Na základě odvolání navrhovatelky vrchní soud usnesením ze dne 26. 9. 2017, č. j. 5 Cmo 198/2017 - 200 rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Důvodem zrušení tohoto rozhodnutí byla jeho naprostá nepřezkoumatelnost z více důvodů, a to pro absenci potřebných zjištění stran aplikace ust. § 1209 a § 260 občanského zákoníku, absenci právního hodnocení naplnění předpokladů uvedených norem, absenci odůvodnění, proč krajský soud neprovedl navrhovatelkou navržené důkazy a absenci vypořádání se se všemi důvody neplatnosti napadeného usnesení shromáždění tvrzenými navrhovatelkou. Krajský soud se totiž nijak nezabýval zásadními otázkami stran tohoto řízení, a to, zda lze navrhovatelku považovat za přehlasovaného vlastníka ve smyslu ust. § 1209 občanského zákoníku, zda je dán tzv. důležitý důvod pro přezkum usnesení shromáždění ve smyslu uvedeného ustanovení, zda navrhovatelce byla doručena pozvánka na sporné shromáždění, respektive zda jí byla alespoň odeslána, jaké je postavení osob zvolených do výboru z hlediska členství ve společenství vlastníků či z hlediska vztahu k členu společenství D., stavební bytové družstvo a rovněž z hlediska předpokladů volby do výboru podle stanov společenství vlastníků. Krajskému soudu bylo rovněž vytknuto, že se zjevně nedostatečně zabýval aplikací ust. § 260 občanského zákoníku. Z uvedených důvodů bylo krajskému soudu uloženo, aby zásadně doplnil potřebná zjištění a následně své rozhodnutí odůvodnil v souladu s ust. § 157 odst. 2 o.s.ř.

11. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání navrhovatelky je přípustné, podané včas, oprávněnou osobou, že obsahuje náležitosti stanovené v ust. § 205 odst. 1 o.s.ř. a odvolací důvod podle ust. § 205 odst. 2 o.s.ř., přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a

Nahrávám...
Nahrávám...