Přijatou novelou zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty má být dovršena transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti., přičemž gestorem transpozice je ministerstvo průmyslu.
Původní směrnice 2012/27/EU měla za cíl zlepšit energetickou účinnost o 20 % do roku 2020 ve srovnání s úrovní z roku 1990 a začlenila požadavek na všechny země EU, aby stanovily národní cíle energetické účinnosti, aby toho dosáhly.
Tato směrnice tak, jak je revidována směrnicí (EU) 2018/2002, je společně se směrnicí o obnovitelné energii a novým nařízením o správě součástí balíčku Čistá energie pro všechny Evropany.
Hlavní změny směrnice z roku 2012 zahrnovaly:
- dosažení cíle energetické účinnosti 32,5 % do roku 2030 a předpokládání následných dalších zlepšení,
- odstraňování překážek na trhu s energiemi, které brání účinnosti dodávek a využívání energií,
- stanovení vlastního přispívání zemí EU pro rok 2020 a 2030,
- to, že od roku 2020 budou země EU vyžadovat, aby organizace poskytující veřejné služby pomáhaly svým spotřebitelům používat o 0,8 % méně energie každý rok,
- jasnější pravidla pro měření energií a vyúčtování, posilováním práv spotřebitelů, zvlášť pro lidi žijící v budovách s více byty,
- posílení společenských aspektů energetické účinnosti tím, že bude v navrhování schémat energetické účinnosti a alternativních opatření zohledněna energetická chudoba.
Směrnice 2012/27/EU je v platnosti od 4. prosince 2012 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 5. června 2014.
Doplňující směrnice (EU) 2018/2002 je v platnosti od 24. prosince 2018 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 25. června 2020.
To platilo s výjimkou pro jistá pozměněná pravidla, u nichž byl nejzazší termín uzákonění 25. října 2020. Ta se týkala:
- měření plynu a elektřiny,
- měření vytápění, chlazení a užitkové teplé vody,
- dílčího měření a rozdělování nákladů za vytápění, chlazení a užitkovou teplou vodu,
- požadavku vzdáleného odečtu,
- informací k vyúčtování plynu a elektřiny,
- informací k vyúčtování a spotřebě vytápění, chlazení a užitkové teplé vody,
- nákladů na přístup k informacím o měření a vyúčtování elektřiny a plynu,
- nákladů na přístup k informacím o měření, vyúčtování a spotřebě vytápění, chlazení a užitkové teplé vody,
- minimálních požadavků na vyúčtování a informace o vyúčtování založených na aktuální spotřebě elektřiny a plynu (v příloze VII), a
- nové přílohy VIIa o minimálních požadavcích pro informace o vyúčtování a spotřebě vytápění, chlazení a užitkové teplé vody.
Lhůta pro transpozici této směrnice uplynula tedy 25. října 2020. Kvůli prodlení, které však bylo způsobeno souhrnem řady skutečností i objektivní povahy (covid-19 apod.), zahájila Evropská komise proti České republice řízení o porušení povinnosti, které však bylo 15. července tohoto roku zastaveno v návaznosti na projednání a předpokládané přijetí předkládané novely v Parlamentu České republiky. Pokud by se tak nestalo, řízení o porušení povinnosti ČR s důsledkem finančních sankcí by bylo obnoveno.
V prvé řadě bych ráda upozornila, že novela nestanoví povinnost k instalaci dálkově odečitatelných měřidel v domech s byty. Tato povinnost je již od 1. ledna 2022 stanovena v § 7 odst. 11 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, který je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, včetně definice dálkově odečitatelného měřidla.
Dále je třeba mít na paměti že přijatá novela zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty zasahuje do širší oblasti energetiky a dotýká se především následujících předpisů:
1) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU „o energetické účinnosti“ = novelizovaná směrnice,
2) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2002 = novelizující směrnice,
3) doporučení Komise (EU) 2019/1660,
4) vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (MMR),
5) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (MPO),
6) vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie (MPO),
7) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (MPO),
8) vyhlášky č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích (ERÚ).
Transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2002 byla v oblasti poskytovaných služeb spojených s bydlením již provedena částečně novelou vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (MMR), přijatou pod č. 376/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, přičemž část vyhlášky nabývá účinnosti od 1. 1. 2023.
Novela zákona o službách č. 424/2022 Sb. tuto transpozici v oblasti služeb spojených s bydlením dokončuje.
V zákoně č. 67/2013 Sb. lze vysledovat čtyři nejdůležitější změny:
- povinnost měsíčního informování o spotřebě,
- povinnost poskytnout vyúčtování a informace o spotřebě poskytovateli energetických služeb,
- výslovné stanovení důsledků vad vyúčtování na splatnost nedoplatku,
- domněnka souhlasu s vyúčtováním v případě nepodání námitek ve stanovené lhůtě.
NahoruMěsíční informování o spotřebě
Nejvíce probíraným ustanovením novely je právě ustanovení stanovující povinnost měsíčního informování o spotřebě. Tato povinnost nastává pouze v případě, že jsou v domě instalována dálkově odečitatelná měřidla. Pokud instalována nejsou, povinnost informování nevzniká.
Jak již bylo v úvodu řečeno, instalace nových měřičů tepla, vodoměrů na teplou vodu a indikátorů na radiátorech, které budou považovány za dálkově odečitatelné, je v Česku povinná od 1. 1. 2022, a to zejména při jejich výměně. Od ledna 2027 by se pak měla používat už pouze měřidla s dálkovým odečtem.
Velkou roli tedy hraje i definice toho, co je považováno za dálkově odečitatelné…
