Dotaz:
1. Jak se bude postupovat dle NOZ v případě, že všichni členové výboru pošlou na adresu Shromáždění SVJ odstoupení z funkce. Kdo má na starosti všechny povinnosti Výboru?
2.Jaký je v praxi postup, když ve Stanovách SVJ máme, že máme volit kontrolní komisi, ale komise nebyla nikdy zvolena, není zapsána v rejstříku SVJ? Plynou z toho nějaké postihy a případě že ano, tak jaké?
Odpověď:
Odstoupení členů volených orgánů ze svých funkcí obecně řeší ustanovení § 160 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „NOZ“), které stanoví, že odstoupí-li člen voleného orgánu ze své funkce prohlášením došlým právnické osobě, zaniká funkce uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení.
Pokud stanovy společenství vlastníků neobsahují jinou úpravu odstoupení, zejména nestanoví-li kratší lhůtu, v níž dochází k zániku funkce, pak funkce členů výboru zaniká teprve uplynutím dvou měsíců ode dne, kdy bylo odstoupení doručeno společenství vlastníků. Do té doby vykonávají dosavadní členové výboru své funkce a plní povinnosti, které jsou jim zákonem a stanovami příslušného společenství vlastníků svěřeny. Pokud odstupují všichni členové výboru, měli by současně svolat shromáždění vlastníků, které rozhodne o volbě nových členů výboru. Ke svolání shromáždění vlastníků jsou případně oprávněni i sami vlastníci jednotek, a to za podmínek uvedených v ust. § 1207 odst. 1 NOZ.
V krajním případě, kdy se nové členy výboru nepodaří shromáždění zvolit, je možné obrátit se na soud, aby chybějící členy výboru jmenoval. K podání takového návrhu je v souladu s ust. § 165 NOZ oprávněna kterákoliv osoba, která osvědčí právní zájem. V daném případě takovou osobou budou zejména vlastníci bytových jednotek, jakožto členové příslušného společenství vlastníků. Další možnost představuje ustanovení opatrovníka společenství vlastníků, což může soud učinit i bez návrhu, a to kdykoliv se při své činnosti dozví o tom, že výbor (jakožto statutární orgán právnické osoby) nemá dostatečný počet členů potřebný k rozhodování.
Povinnosti výboru však v případě jeho neobsazení na nikoho nepřechází. To také znamená, že v danou chvíli nemá za společenství vlastníků kdo jednat a vlastníci musí zvolit nový výbor nebo využít jiných nástrojů k tomu, aby byl tento nežádoucí stav odstraněn (jmenování členů výboru soudem či ustanovení opatrovníka).
V případě neobsazení kontrolní komise je však situace do značné míry odlišná. Kontrolní komise není dle NOZ povinně zřizovaným orgánem společenství vlastníků. Může však být zřizována na základě stanov, přičemž v takovém případě platí, že by měla být také fakticky ustavena. Neustavení kontrolní komise bude nežádoucím stavem, přičemž si dokážeme představit, že jeho odstranění může být vymáháno například rejstříkovým soudem, případně se jej mohou domáhat vlastníci jednotek, nicméně právní nástroje budou značně omezené, neboť shora zmiňované ustanovení § 165 NOZ na jiné volené orgány právnických osob (než statutární orgán) nedopadá.