dnes je 9.8.2022

Input:

Právo na nahlížení do podkladů k vyúčtování

5.8.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9.22
Právo na nahlížení do podkladů k vyúčtování

Mgr. Pavla Krejčí

V souladu s § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen "zákon o službách" anebo ZOS) platí, že "na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů."

O výkladu výše uvedeného zákonného ustanovení nedávno rozhodoval Nejvyšší soud ČR, a to v rozsudku pod sp. zn. 26 Cdo 3141/2021. Žalobce se domáhal po SVJ doložení nákladů na jednotlivé služby, dále doložení způsobu jejich rozúčtování, způsobu stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování. Vlastník jednotky předtím SVJ o doložení těchto podkladů požádal. SVJ sdělilo vlastníkovi, že doklady byly v konkrétní čas připravené k nahlédnutí ve společenské místnosti domu a vlastník této možnosti nevyužil. Předseda společenství vlastníků, kterým byla právnická osoba (bytové družstvo), nabídla vlastníkovi možnost nahlédnout do dokladů ve svém sídle (nikoli v sídle SVJ). Dále ze stanov SVJ vyplývala možnost nahlížet do dokladů, které tvoři podklad k vyúčtování, vždy po domluvě s předsedou společenství.

Nejvyšší soud pak dospěl k následujícím závěrům:

Právo vlastníkovi jednotky jako příjemci služeb nahlížet do dokladů, z nichž vychází příslušné vyúčtování služeb, náleží zejména z důvodu, že jinak by vlastník jednotky neměl žádný právní prostředek, aby si mohl ověřit a případně zpochybnit řádnost vyúčtování. Pokud společenství neumožní vlastníkovi jednotky nahlédnout do podkladů a pořídit si z nich opisy či kopie, má vlastník jednotky možnost obrátit se na soud. "Stejně jako za předcházející právní úpravy nelze ani nyní právo seznámit se s podklady pro vyúčtování, rozúčtování a stanovení výše záloh upravené v § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. chápat formálně. Poskytovatel služeb povinnost, která mu vyplývá z tohoto ustanovení, splní jen v případě, že příjemci služeb umožní nahlédnout do všech relevantních dokladů bez omezujících podmínek tak, aby měl vskutku reálnou možnost se s nimi seznámit; jeho možnost prostudování podkladů tedy nemůže být omezena či ztížena, nemusí vynakládat nepřiměřené náklady, může realizovat právo seznámit se s podklady pro vyúčtování a stanovení výše záloh na služby a kontrolovat tak správnost postupu poskytovatele služeb. Tomu musí odpovídat i místo, kde poskytovatel služeb splní svou povinnost."

Zákon o službách nestanoví konkrétní místo, kde budou podklady příjemci služeb předloženy, "proto je třeba vyjít z obecné úpravy plnění závazků v § 1954–1957 NOZ (§ 1723 odst. 2 NOZ.). Podle § 1954 věty druhé NOZ nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem. Podle § 1955 odst. 1 věta první NOZ nepeněžitý dluh plní dlužník v místě svého bydliště nebo sídla."

Vlastník jednotky se může s SVJ na konkrétním místě nahlížení dohodnout

Nahrávám...
Nahrávám...