Dotaz:
SVJ dosáhlo příjmu z pronájmu společných prostor za rok 2020 cca. 100 000 Kč (pronájem místnosti na kancelář, pronájem sušárny). V žádném případě se nejedná se o příjem SVJ ale o příjem jednotlivých vlastníků. Celkový příjem je jednotlivým vlastníkům rozpočítán dle výše jejich podílu a je jim vyplacen. Současně každý vlastník obdrží potvrzení o příjmu z pronájmu společných prostor. Příjem na jednoho vlastníka činí cca 3 000 Kč.
Moje otázka: Každý, kdo si zpracovává své daňové přiznání (OSVČ, příjemci hypoték...) zahrne příjem z pronájmu do svého daňového přiznání.
1. Pak jsou klasičtí zaměstnanci s jedním pracovním poměrem u svého zaměstnavatele. Musí si tito zaměstnanci z důvodu tohoto příjmu podávat vlastní daňové přiznání či nikoliv?
2. Jakým způsobem si tento příjem zdaňují např. důchodci?
Odpověď:
Příslušná úprava je obsažena v § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, že pokud má poplatník povinnost podat daňové přiznání, potom uvedené příjmy z pronájmu budou do tohoto přiznání zahrnuty a zdaněny v rámci celkového základu daně. Jenom bych upřesnil, že uplatnění úroků z hypotečního úvěru jako nezdanitelné částky podle § 15 zákona o daních z příjmů neznamená automatický vznik povinnosti podat daňové přiznání.
V případě zaměstnanců s jedním pracovním poměrem, případně postupně s více pracovními poměry, vzniká povinnost podat daňové přiznání tehdy, pokud další příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů, tedy příjmy ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a z ostatních příjmů, v součtu převýší částku 6 000 Kč za zdaňovací období. To tedy znamená, že pokud takovýto zaměstnanec dosáhne pouze tento příjem ve výši 3 000 Kč, nevzniká mu povinnost podávat daňové přiznání a tento příjem tak zůstane fakticky nezdaněn. Příslušná úprava je obsažena v § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů.
V případě důchodců, kteří nemají žádné zdanitelné příjmy, ale pouze příjmy osvobozené od daně v podobě starobního či jiného důchodu, je pro vznik povinnosti podat daňové přiznání rozhodující částka 15 000 Kč za zdaňovací období. Jak vyplývá z § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů, daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud tedy starobní důchodce dosáhne pouze tyto příjmy, opět mu nevzniká povinnost podat daňové přiznání a příjmy tak zůstanou fakticky nezdaněny.
Na závěr ještě doplňme, že pokud příjmy z nájmu nemovitých věcí plynou manželům ze společného jmění manželů, zdaňují se jen u jednoho z nich s tím, že manželé si mohou zvolit, u koho bude příjem zdaněn. Vhodnou volbou tak může být dosaženo stavu, že příjem nebude nutné zahrnout do daňového přiznání a zdanit.
