Dotaz:
Zákon 89/2012 Sb., § 1207 odst. 2) uvádí: "(2) Nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit."
Stanovy k této záležitosti uvádějí: "Nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit". Každoročně v několika společenstvích vlastník obdrží pozvánku, ale podklady k ní dostává postupně, často až extrémně pozdě večer v den před zasedáním.
Často se jedná o podklady, které se týkají záležitostí s rozsáhlými finančními náklady, volbu orgánů, atd. Co lze považovat za včasné předložení podkladů a jak termín zajistit? Doporučujete uvést do stanov? Dalším častým problémem je, že z programu zasedání není zřejmé, o jakém znění usnesení v určité věci se bude hlasovat. Rozhodování na shromáždění, kdy se znění často v chaosu mění nelze vždy dobře posoudit, nehledě k případnému zmocnění zástupce. Zákon nevyžaduje uvedení přesného znění usnesení k projednávané věci v pozvánce na shromáždění. Nevyžadují to většinou ani stanovy a navrhovatelé novely ani v ní se změnou nepočítají. Tedy přesně řečeno? svolává-li shromáždění statutární orgán, tuto povinnost nemá a mít nebude. Pokud ovšem návrh usnesení podá vlastník, bude povinen předložit přesný návrh znění usnesení a navíc si bude muset pro podání návrhu sehnat takový podíl vlastníků, který je oprávněn podat návrh ke svolání shromáždění. Veškeré tyto skutečnosti zásadním způsobem limitují vlastníka při rozhodování o správě svého majetku a naopak významnou měrou navyšují v nezdravé a často zneužitelné míře postavení správce cizího majetku, tedy SVJ. Přivítám stanovisko zástupce MMR k těmto dotazům.
Odpověď:
U právnických osob korporátního typu, se předpokládá, že Vámi uváděné záležitosti budou řešeny ve stanovách. Na základě § 2221 se pro společenství vlastník použijí podpůrně ustanovení občanského zákoníku o spolku v těch záležitostech, které nejsou speciálně upraveny v ustanoveních o společenství vlastníků. Podle § 249 NOZ, se zasedání členské schůze svolá vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním. Z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad zasedání. Ustanovení je dispozitivní, lze se tedy od něho odchýlit právě úpravou ve stanovách.
Stanovy mohou lhůtu pro svolání zasedání členské schůze (shromáždění vlastníků) prodloužit nebo zkrátit (vždy ovšem tak, aby členové spolku měli reálnou možnost se na zasedání vůbec dostavit).
Včasné předložení podkladů není nikterak specifikováno, je rovněž věcí konkrétní úpravy ve stanovách. Lhůta by měla odpovídat tomu, o jak složité záležitosti se bude jednat, aby se mohl průměrný člen společenství s podklady seznámit a porozumět jim.
Podle § 251 NOZ, je každý člen spolku oprávněn účastnit se zasedání a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze. Jedná se o základní členské právo, které lze uplatnit před hlasováním o dané záležitosti.
Vzhledem k tomu, že lze předpokládat diskusi o jednotlivých bodech programu je obvyklé, že text usnesení se formuluje na základě závěrů přijatých po proběhlé diskusi.
Není zřejmé, z čeho dovozujete povinnost člena shromáždění vlastníků, v případě, že požaduje zařazení nějakého bodu do programu, povinnost podat i návrh usnesení. Taková povinnost ze zákona neplyne.
Pro úplnost lze ještě odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu čj. 29 Cdo 3399/2010
„Důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním společenství vlastníků jednotek může být i porušení pravidel pro svolání shromáždění, upravených ve stanovách společenství.
Neplatnost usnesení přijatého shromážděním soud v řízení o žalobě podle ustanovení § 11 odst. 3, věty třetí, zákona o vlastnictví bytů nevysloví, nedošlo-li zjištěným porušením právních předpisů či stanov s ohledem na okolnosti případu k závažnému zásahu do práv vlastníků jednotek či společenství samotného, nebo bylo-li by vyslovením neplatnosti usnesení shromáždění závažně zasaženo do práv nabytých třetími osobami v dobré víře.“
Je zřejmé, a platí to nejen pro společenství vlastníků jednotek, že je obecně počítáno s tím, že podrobnosti pro konání schůzí korporací jsou upraveny ve stanovách nebo v jiných obdobných vnitřních pravidlech těchto právnických osob. Sankcí pak může být vyslovení neplatnosti přijatého usnesení.
